Turistické cíle v okolí obce Brada

nebo vyberte

Brada

Královéhradecký kraj,  Jičín  (JC)
Nalezeno celkem 219 záznamů, 9 / 19 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Semily
Novorománský kostel sv. Petra a Pavla z roku 1908 postavený na místě původního barokního kostela z roku 1702.
 kostel sv. Prokopa
252.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Sobčice
Pozdně barokní kostel sv. Prokopa v Sobčicích postaven v letech 1761-1763 na místě zbořeného gotického. Věž přistavěna v letech 1775-1777, v ní kruchta s varhanami a dva zvony. Poslední oprava po požáru věže a střechy r. 1994. Od r. 2009 kostel v majetku obce.
 kostel sv. Prokopa
294.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Libošovice
Původně jednolodní gotický kostel s polygonálním závěrem, připomínaný poprvé 1352, byl výrazně přestavěn roku 1610. Roku 1874 prodloužen, opatřen věží v ose západního průčelí a slohově sjednocen ve formách novogotiky. Obklopen bývalým hřbitovem s kamennou ohradní zdí.
 kostel sv. Prokopa
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Nadslav
Gotický kostel s obdélnou plochostropou lodí a polygonálním presbytářem zaklenutým žebrovou klenbou před pol. 14. st. postavili Straníkové z Kopidlna. Před koncem 15.st. přistavěna sakristie Zařízení barokní (c1700), dva italizující obrazy z 1. pol. 18. st. U kostela dřevěná hranolová zvonice.
 kostel sv. Šimona a Judy
300.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Chyjice
Kostel sv. Šimona a Judy vznikl zásadní barokní přestavbou gotické stavby v letech 1698-1700 Filipem Spannbruckerem ve službách Schliků. Upravován v letech 1776 a 1826. Zařízení novorenesanční, varhany z r. 1892. Od r. 2004 kostel v majetku obce a postupně restaurován.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, není známo, Královéhradecký kraj, Veliš
Kostel ve vsi Veliš je pozdně barokní stavba, nyní v poněkud zanedbaném stavu. V letech 1747-52 nahradila původní gotický objekt novostavba podle projektu Anselma Luraga. U kostela je zajímavé schodiště, které se snaží zesílit perspektivní dojem postupným zmenšováním soch, které jsou na zídce podél.
 kostel sv. Václava
214.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Samšina
Na místě původního gotického kostela ze 14. stol vystavěn nový pozdně barokní kostel v letech 1785–87.
 kostel sv. Václava
315.0 m. n.m.
Týn
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Rovensko pod Troskami
Komplex opevněného gotického kostela ze 14. století, dřevěné zvonice a fary. Kostel přestavěn renesančně (1563), barokně (1724) a novogoticky (přelom 19. a 20. stol.). Jedna ze dvou zvonic v Čechách se zvony srdcem vzhůru, dodnes opředené řadou pověstí a bájí.
 kostel sv. Vavřince
420.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Tatobity
Barokní kostel obklopený hřbitovem s řadou pozoruhodných náhrobků stojí v nejvýše položené části Tatobit. Stavba z let 1714–50 byla roku 2001 důkladně opravena.
 kostel sv. Vavřince
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Stará Paka
Pozdně barokní kostel sv. Vavřince ve Staré Pace byl postaven v letech 1754 – 1760 na místě staršího dřevěného kostela z dob Karla IV.
 kostel Zvěstování Panny Marie
287.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Úlibice
Na místě staršího kostela byl roku 1716 postaven nový barokní kostel. Roku 1821 byla v západním průčelí přistavěna věž. Kostel je značně zchátralý, i když počátkem 21. století dostal alespoň novou střechu.
 Koštofrank
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Liberecký kraj, Semily
Tvrziště (od 16. stol. kostel), původně místo středověké tvrze, postavené nejpozději ve 14. stol. Přídomek ze Semil používán ve 14. a 15. stol. Tvrz se zmiňuje až r. 1511, kdy ji Jan Svojanovský z Boskovic přenechal Zikmundovi Smiřickému ze Smiřic. R. 1545 již nebyla využívána jako sídlo a zanikla.