Turistické cíle v okolí obce Paseky

nebo vyberte

Paseky

Pardubický kraj,  Chrudim  (CR)
Nalezeno celkem 164 záznamů, 8 / 14 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 kostel Zvěstování Panně Marii
330.0 m. n.m.
Janovičky u Košumberka
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Doly
Jednoduchý barokní kostelík o samotě na místě zaniklé vsi Janovice postaven v letech 1741-1746 v sousedství hřbitova. Stavebníkem kníže Štěpán Vilém Kinský. Zchátralá stavba opravena z dotací a brigádníky v letech 2011-2015. Chráněná kulturní památka od r. 1958.
 Košumberk
423.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Luže
Zřícenina gotického hradu z poč. 14. stol. (se zachovanou částí renesančně přestavěného paláce). Rozšířen za vlády Diviše Slavaty z Chlumu v roce 1544. Po požáru v roce 1573 renesančně upraven. V 17. stol. poničen nájezdy Švédů.
 kříž
427.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Řepníky
Klasicistní pískovcový krucifix. Čtvercový pozemek je ohrazen plůtkem. Dřík nese kříž s drobnou sochou Ukřižovaného. Podstavec opatřen reliéfem P. Marie Bolestné. Na zadní straně vyryt nápis. Kvalitní a hodnotná umělecko-řemeslná práce. Státem chráněná památka od r. 2005.
 kříž
450.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Chotovice
Dominantou Chotovic je kamenný kříž, vévodící návsi. Postaven byl v roce 1890. Na kříži je vepředu i vzadu nápis.
 kříž
437.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Vidlatá Seč
První zmínka o Vidlaté Seči z roku 1120. Vidlatá Seč byla klášterní vsí kláštera litomyšlského. Kříž pochází z r. 1869. Na kříži reliéf sv. Rodiny, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Na zadní straně podstavce nápis.
 křížová cesta
390.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Nové Hrady
Barokní křížová cesta od kostela sv. Jakuba Většího na návrší Boží dům vznikla r. 1767 nákladem hraběnky Anny Barbory Harbuval-Chamaré. Reliéfy na pískovcových kvádrech, zobrazující Ježíšovo utrpení, jsou dílem sochařů Václava a Bartoloměje Hendrychových z Litomyšle. Zastavení č. 12 se nedochovalo.
 křížová cesta k Jelínku
610.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Polička-Dolní Předměstí
Novodobá křížová cesta z r. 2015 s keramickou výzdobou vede k pův. mariánské kapli, postavené r. 1889 na místě zbořené kaple z 18. stol. Autorkou výzdoby kaple i křížové cesty je Marie Klimešová z Poličky.
 Lidový dům
330.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Litomyšl
Budova v neorenesančním stylu se secesními a moderními prvky byla postavena v roce 1922 jako místo konání nejrůznějších kulturních a společenských akcí. Nachází blízko autobusového nádraží u řeky Loučné.
 Lisovská skála
802.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Samotín
Skalní útvar (802 m. n. m.) vzniklý mrazovým zvětráváním ortorul ve starších čtvrtohorách. Je tvořen dvěma na sebe navazujícími skalními hřebeny s délkou 44 a 35 m, výškou do 12 m. Na temeni útvary podobné skalnímu hřibu. Chráněná přírodní památka.
 Litomyšl
330.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Litomyšl
Renesanční zámek, původně hrad. První zmínka pochází ze začátku 8. stol. Mezi lety 1567–81 ho nechal přestavět Vratislav z Pernštejna pro sebe a svou choť. Současně se zámkem byla založena i zahrada, která byla upravena a rozšířena v 18. stol. Památkou UNESCO od r.1999.
 Lukasova zpívající lípa
600.0 m. n.m.
příroda - strom, památný strom, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Telecí
Lípa velkolistá, s obvodem kmene přes 11 m a výškou 22 m, je druhý největší strom ve východních Čechách. Její stáří je odhadováno na více jak 600 let.
 mariánský morový sloup
555.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Polička
Barokní, 22 metrů vysoký morový sloup z let 1727–31 je považován za vrcholné dílo tohoto druhu v Čechách. Jeho autorem je J. F. Pacák z Litomyšle. Ústřední socha P. Marie je ve výklencích, na římse a balustrádě doplněna reliéfy a plastikami 9 světců.