katedrála svatého Finbara

Chórový ochoz presbytáře má stejnou šířku jako trojlodí. K jeho jižní straně je přistavěna sakristie. Oba transepty vystupují z obvodu katedrály. Centrální věž stojí na čtyřech pilířích nad křížením hlavní lodi s transepty. Hlavní západní průčelí má po obou stranách další, o něco nižší zasunuté věže. Všechny tři věže mají zděné osmiboké jehlanové střechy. Stropy hlavní lodi a presbytáře jsou dřevěné. Centrální věž má nad křížením cihlovou žebrovou kopulovou klenbu. Obě boční lodi mají valené cihlové klenby s klenebními pásy. Veškerá vnitřní výzdoba byla provedena podle návrhu architekta Viléma Burgese, který katedrálu projektoval. Hlavní západní průčelí má trojici ústupkových hrotitých portálů. Hlavní střední portál je širší a má dvojici vrat. Nad portály je trojice vimperků. Boční portály zdobí sochy světců. Na levé straně hlavního portálu jsou sochy prozíravých panen, na opačné straně jsou panny pošetilé. V tympanonu je vyobrazení Posledního soudu. Nad vimperkem hlavního portálu je v průčelí kruhová rozeta ve čtvercovém orámování. V rozích okolo rozety jsou symbolická vyobrazení evangelistů v podobě anděla (Matouš), lva (Marek), býka (Lukáš) a orla (Jan). Ve zděném střešním štítu mezi oběma věžemi je reliéf anděla s otevřenou knihou Nového zákona..

Dnešní jméno města je tedy odvozeno ze slova bažina. V roce 606 zde svatý Finbar založil klášterní školu, která byla až do 10. století jednou z pěti nejvýznamnějších klášterních škol v Irsku. Na tuto tradici dnes symbolicky navazuje nedaleká univerzita UCC. Svatý Finbar zemřel v roce 623, jeho svátek připadá na 25. září. U kláštera vznikla první osada. Podobně jako v případě Limericku se předpokládá, že i zde Vikingové v 10. století založili osadu a námořní přístav. Jejich osada by tak stála poblíž kláštera na plochém ostrově v řece Lee nedaleko od jejího ústí do moře. V roce 1185 povýšil princ Jan, budoucí anglický král Jan Bezzemek (1199-1216), osadu na královské město. Opevněným městem procházely vodní kanály, i námořní přístav byl uvnitř města za hradbami. Klášter stál mimo opevnění města na opačném břehu jižního ramene řeky Lee. Po anglonormanské invazi do Irska v 2. polovině 12. století byl klášter opuštěn. Na jeho místě byla postavena jednoduchá diecézní katedrála s hranolovou věží. Během náboženské reformace v 1. polovině 16. století přešla do rukou anglikánské církve. Katedrála byla poškozena při obléhání Corku během Jakobitské války v roce 1690, kdy v Irsku bojovali o anglický trůn dva angličtí králové, dosavadní král Jakub II. (1685-1688) a nastávající král Vilém III. Oranžský (1689-1702). Katedrála byla ve velmi špatném stavu, byla proto v roce 1734 s výjimkou věže zbořena. V následujícím roce byla k věži přistavěna jednoduchá klasicistní katedrála. V polovině 19. století ale nevyhovovala požadavkům diecéze velikostí a výstavností. Byla veřejně odsuzována jako ostuda Corku. Kolem roku 1861 byla proto vyhlášena veřejná soutěž na návrh nové katedrály. Cena stavby měla být nanejvýš 15 000 liber, kapacita 700 sedících osob. Přednost měla být dána návrhům s lomenými oblouky. Klasicistní katedrála byla spolu se středověkou věží zbořena. Ve zdivu věže byla nalezena dělová koule, která byla vystřelena ze sousední pevnosti během obléhání města v roce 1690. Vítězem soutěže se stal Vilém Burges, který navrhl katedrálu ve stylu francouzské gotiky 13. století. Tento architekt byl snílek, který žil duchem ve 13. století. Podle toho se občas také oblékal. V jižním Walesu postavil novogotický hrad Castell Coch na zříceninách původního hradu a novogotický palác na hradě Cardiff. Návrh katedrály byl veřejně kritizován pro svou cenu, která by určitě překročila stanovenou částku. Vilém Burges na to odpověděl, že katedrálu postaví po střechu (snad včetně střechy) a že na stavbu věží a na výzdobu mohou přispět budoucí generace. Organizátoři stavby byli i tak návrhem ohromeni a nenechali se odradit. Základní kámen položil biskup Jan Gregg 12. ledna 1865. K vysvěcení hrubé stavby došlo 30. listopadu 1870. Biskup dostal od bohatých donátorů dalších 38 300 liber. Na štědrost budoucích generací proto nebylo třeba čekat a stavba byla dokončena v roce 1879. Dokončení vnitřní výzdoby se protáhlo do začátku 20. století. Na konci 20. století proběhla rozsáhlá rekonstrukce..

Bronzová nebo pozlacená socha druhého anděla je na střeše presbytáře. Andělé Posledního soudu jsou normálně vyobrazeni s jednou hlásnou troubou. Zdejší andělé ale mají dvě trouby. Obyvatelé Corku proto uslyší jejich hlasitější troubení jako první a jako první půjdou do ráje. Před rokem 2000 byla v Corku panika, někdo vylezl na střechu katedrály a trouby anděli ukradl. Ti kteří věřili, že s rokem 2000 přijde konec světa, se báli, že troubení zmeškají a do ráje půjdou naopak mezi posledními. Trouby se naštěstí brzy našly a byly anděli vráceny. Nakonec se ale ukázalo, že anděl shora žádný příkaz k troubení nedostal, takže trouby vlastně vůbec nepotřeboval..