Heidelberg

Ruprechtův dům, který postavil kurfiřt Ruprecht III. Dům je sice v troskách, jeho fasáda však patří k nejkrásnějším památkám hradu. Vedle stojící věž byla postavena ve stejné době, dnes je ale také v troskách. Palác Fridricha IV. s barokní fasádou je dochovaný a jeho interiéry jsou součástí prohlídkového okruhu. V tomto paláci lze spatřit královskou halu, sloupovou síň a další interiéry. V hradu je dnes též umístěno muzeum lékárnictví. Terasovité zahrady kolem hradu poskytují překrásné výhledy na město a hrad, nachází se v nich socha otce Rýna. V knížecích vinných sklepech je největší sud na světě, jenž je zhotoven ze 130 dubových klád. Sud je dlouhý přes osm metrů, široký je sedm metrů a vejde se do něj 221 726 litrů. Zbytky palácových budov hradu jsou jedním z nejvýznamnějších staveb německého manýrismu. V kulturněhistorické epoše romantismu byly zříceniny hradu stylizovány jako ztělesnění zašlé a obdivuhodné epochy. Dnes je to jedna z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí v Evropě. Koncem roku 1945 v Heidelbergu zemřel na následky autonehody americký generál George S. Patton..

Z roku 1255 pochází první zmínka o hradu, stojícím nad městem. V roce 1356 ustanovil Karel IV. falckého hraběte jedním z kurfiřtů. Ve 14. století se pak pod hradem objevilo trvalé sídliště, které bylo po dlouhou dobu zcela nezávislé na samotném městě. V roce 1386 zde kurfiřt Ruprecht III. založil univerzitu. V letech 1556–1559 princ Otto Jindřich vybudoval renesanční část hradu. Pro české země je významný falcký kurfiřt Fridrich V. v Čechách známý jako Zimní král. V Heidelbergu vybudoval rozsáhlé zámecké zahrady. Mezi lety 1688–1689 obléhala město vojska Ludvíka XIV. Jeho vojska pobořila hrad a značná část zůstala v troskách dodnes. V roce 1720 bylo hlavní město kurfiřtství přesunuto do Mannheimu, přesto ale kurfiřt Karl Theodor opravil částečně hrad. V roce 1764 vypukl ve městě velký požár, který zapálil i zámek..