evangelický kostel

Evangelický (luteránský) kostel v Košicích

Luterství (Augsburská konfese) se v Košicích podobně jako v dalších velkých městech dnešního východního Slovenska prosadilo vzhledem k převážně německojazyčnému obyvatelstvu záhy po Lutherově vystoupení na říšském sněmu ve Wormsu v dubnu 1521. Tento vývoj vedl až k uznání "Confessio Pentapolitana" (vyznání pěti měst, rozuměj Košic, Prešova, Bardejova, Levoče a Sabinova) Ferdinandem I. roku 1558.

Luteráni vzhledem k přechodu drtivé většiny obyvatel města k nové víře přirozeně zabrali pro své bohoslužby hlavní městský kostel (dóm sv. Alžběty) i přilehlou kapli Archanděla Michaela. Tento stav trval až do protireformačního dekretu, vydaného roku 1671, který jim přikazoval vrátit katolické církvi všechny svatyně, které sami nepostavili.

Pro své potřeby si tak byli nuceni postavit dřevěný kostel na předměstí (spolu se hřbitovem, dnes Žriedlová ulice), který však vyhořel počátkem 18. století. Jako jeho náhrada byly postaveny tři menší kostely (německý, slovenský a maďarský).

Po vydání tolerančního patentu začali košičtí evangelíci usilovat o návrat svého svatostánku do centra města. Německá a slovenská komunita zakoupily společně domy v Mlýnské ulici, na jejichž místě byla do roku 1816 dokončena stavba mohutného klasicistního centrálního kostela s velikou kopulí, dvěma věžemi po stranách hlavního severního průčelí a emporami v interieru. Autorem projektu byl vídeňský dvorní architekt Johann Georg Kitzling (1757 - 1809), který je v Košicích pochován.

Ke stavbě se později připojila i maďarská augšpurská komunita, která zaplatila dodání zvonů. Mezi kostelem a Zvonárskou ulicí byla později postavena budova fary a sborového domu, která vytváří s kostelem jednotný celek. Ten slouží sboru Evangelické církve augšpurského vyznání dodnes, nedávno prošel důkladnou obnovou.