Věž od jihovýchodu
© Ivan Grisa 07/2011
Podle starší literatury byla zvonice byla severně od hlavního městského kostela (dóm sv. Alžběty) postavena na přelomu 14. a 15. století. Poslední archeologické a archivní výzkumy středověký původ zvonice odmítají a považují ji za renesanční novostavbu určenou pro osazení více než 7 tun vážícího zvonu Urban, dílo olomouckého kovolijce Franze Illenfelda. Zasvěcení patronovi vinařů odráželo význam tohoto odvětví pro blahobyt města. Zvon byl příliš velký pro osazení do stávající stavby kostela sv. Alžběty, proto byl nějakou dobu uložen v budově městské rady. Teprve v letech 1627-1628 byla severně od chrámu postavena Martinem Lindtnerem hranolová zvonice. Jméno zvonu přešlo postupně na celou věž.
Ke zdem věže byly během 18. a 19 století přistavěny drobné krámce, především chlebové, které zanikly při úpravách okolí dómu v souvislosti s jeho regotizací koncem 19. století. Tehdy zanikla i barokní cibulová báň zvonice z roku 1775. Roku 1912 byl kolem přízemí věže zřízen novorenesanční arkádový ochoz, který chrání 36 náhrobků z někdejšího dómského hřbitova (nejstarší údajně římský ze 4. století, většina středověká a renesanční).
Věž zasáhl požár roku 1966, při kterém zanikly původní vnitřní dřevěné konstrukce, střecha a především zvony. Po opravě v letech 1967–71 zde byla zřízena exposice historického kovolijectví Východoslovenského musea, zrušená roku 1995. V posledních letech zde funguje museum voskových figurín. Západně před zvonicí je umístěna replika zvonu Urban.
