Zámecký park v Jičíně s půdorysem prvního jičínského kostela

Zámecký park se nachází jižně od budovy zámku Jičín, který byl vystavěn v roce 1608. O 12 let později vyhořel a byl velmi poškozen. Za doby Albrechta z Valdštejna byl roku 1633 znovu vystavěn. Zahrada se původně rozkládala na obou březích Cidliny, byla zde míčovna, zbrojnice, několik stájí a jízdárna. Na počátku 20. století byl Valdštejnův palác v dezolátním stavu. Zámecká zahrada byla zarostlá divokou vegetací a v jejích rozích se rozpadaly pozůstatky hospodářského zázemí kdysi majestátního sídla. Od Trauttmansdorffů, posledních šlechtických majitelů, prostory dnešního parku získalo město Jičín spolu s budovou zámku v roce 1936. Již tehdy se začalo uvažovat o proměně neudržovaného prostranství v zámeckou zahradu. Po roce 1937, kdy město získalo také část děkanské zahrady, již myšlence velkolepých úprav nic nebránilo.

 

Již v této fázi byla horní terasa zpřístupněna veřejnosti, nicméně zbývalo upravit také dolní terasu, kde byl vybudován bazén ze štukovaného královédvorského pískovce s fontánou napájenou ze zachovalé studny. Během roku 1941 bylo založeno růžové loubí u hlavního vchodu a studánka s pitnou vodou. Dále bylo také upraveno malé dětské hřiště a doplněn porost. Zajímavostí je, že ve stejné době byla na bazén osázený lekníny nainstalována světelná fontána. Barevných reflektorů se ovšem dočkala až po druhé světové válce. Působivá světelná instalace tak byla poprvé k vidění u příležitosti oslav prvního výročí osvobození ČSR roku 1946.

Postupně se však do zámeckého parku výrazně zakousl zub času. Jeho současná podoba pochází z roku 2010. V rámci regenerace zchátralé zahrady se podařilo oživit koncept Čeňka Musila. Autoři projektu zachovali původní kompoziční uspořádání zahrady, zejména osově souměrná patra na horní i dolní terase. Díky povedené rekonstrukci se ze zámeckého parku stala bez nadsázky oáza klidu přímo v centru města, kde si můžete odpočinout nebo vychutnat lahodnou kávu. Prostor je vhodný také pro děti, v horní části je dětské hřiště s prolézačkami. Obzvláště v letních měsících je park místem konání mnoha kulturních událostí, promítání filmů či konání koncertů při slavnostním osvětlení. Park je také oblíbeným místem konání svatebních obřadů. V  horním parteru je vyznačen půdorys prvního jičínského kostela sv. Jana Křtitele na Koštofránku, jehož pozůstatky byly zkoumány v roce 2009 při přestavbě parku. Horní terasa je spíše stinná a nabízí úlevu v horkých dnech. Zde došlo k optickému propojení zahrady děkanství a veřejné části parku plotem místo bývalé zdi, což obohacuje pohled o prostor děkanské zahrady. Horní a spodní parter jsou propojeny pomocí rampy schůdné i pro osoby s omezenou pohyblivostí. Spodní terasa nabízí dostatek světla a láká k využití slunečních paprsků.

 

Součástí zámeckého parku je od prosince roku 2021 také lavička V. Havla. Slavnostně byla odhalena symbolicky na Den lidských práv. Snahu Jičína zapojit se do projektu, kdy jsou instalovány Havlovy lavičky po celém světě, část místních obyvatel odmítala. Kromě výhrad vůči osobnosti bývalého prezidenta byla hlavním protiargumentem vysoká pořizovací cena. Jičínská Lavička Václava Havla vyšla v součtu na 350 tisíc korun. Peníze se dělí mezi nadaci Vize 97, která je používá na svou charitativní činnost, část jde potomkům autora uměleckého díla lavičky Bořka Šípka, zhruba 30 tisíc korun stojí použití Havlova jména a část ceny jsou pořizovací náklady.

 

Každá Lavička Václava Havla se vyrábí samostatně, firma nemá na skladě žádný materiál. Je tedy potřeba nařezat dřevo, kovové pláty, vyrobit skleněné prvky v novoborské sklárně a všechno to na místo dopravit a sestavit. Součástí Lavičky je pak také strom, který prorůstá dírou v kulatém stolku mezi křesly. Ten jičínský darovala Vladimíra Smolíková z jičínského odboru životního prostředí.

 

Vedení města dalo příležitost i jičínským obyvatelům, aby se na zaplacení Lavičky Václava Havla podíleli. Na transparentním účtu se tak ke dni odhalení sešlo téměř 32 tisíc korun. Město vyhradilo částku na vytvoření Lavičky z rozpočtu, občané, kteří přispěli na zaplacení Lavičky chtěli složit poklonu a uctít památku Václava Havla.