Za výhledy do okolí české hranice – Vrchmezí neboli Orlica

Vrchmezí svou nadmořskou výškou 1084 m patří mezi nejvýraznější vrcholy Kačenčiných hor, jak se v minulosti lidově říkalo Orlickým horám. Odedávna patří mezi vrcholy hraniční, neboť jeho severní svahy již patřily Kladskému hrabství, jež však historicky bylo součástí Koruny české. To se změnilo roku 1742, kdy po porážkách ve válkách o dědictví rakouské musela Marie Terezie Kladsko společně se Slezskem odstoupit pruskému králi Friedrichovi II. Tak se Vrchmezí stalo hraniční horou mezi Čechami a Pruskem, později sjednoceným Německem. Po 2. světové válce se obnovené Československo sice pokusilo získat Kladsko zpět, avšak podle dohod o novém uspořádání připadlo Polsku. Vrchmezí je tedy pátou nejvyšší horou Orlických hor a zároveň nejvyšší horou jejich polské části pod názvem Orlica. Leží nejen na státní hranici, ale zároveň na evropském rozvodí mezi Baltským a Severním mořem.

Přes Vrchmezí vede z české strany dálková, červeně značená trasa, která dostala roku 1921 název Jiráskova cesta na počest 70. Mistrových narozenin. Původně měřila přes 60 km a vedla z Nového Města nad Metují po orlickohorském hřebenu do Jablonného nad Orlicí. Později byla na obou koncích prodloužena do dalších míst spojených s Jiráskovým jménem, na severu do Broumova a na jihu do Litomyšle. U turistického rozcestníku této cesty na Vrchmezí stojí nyní vrcholový kámen v podobě komolého jehlanu, na jehož stěnách jsou názvy hory v jednotlivých jazycích s připomínkou významných návštěvníků. Pod českým názvem Vrchmezí je zmíněna návštěva císaře římského a krále českého i uherského Josefa II. (1741-1790) v roce 1779. Pod německým názvem Hohe Mense je zmíněn John Quincy Adams (1767-1848), který horu navštívil roku 1800 a v letech 1825-1829 byl 6. prezidentem USA. A konečně na třetí straně pod polským názvem Orlica je uveden polský klavírní virtuóz a romantický hudební skladatel Fryderyk Chopin (1810-1849), který na horu vystoupil roku 1826 během léčebného pobytu v pruských lázních Bad Reinerz (nyní Duszniki-Zdrój).

Vrchol Vrchmezí byl vždy místem dalekého rozhledu. Ještě vyhledávanějším cílem se stal ve 2. polovině 19. století, když tu Heinrich Rübartsch postavil turistickou chatu s rozhlednou. Bylo to roku 1882, když Rübartsch za podpory Kladského horského spolku (Glatzer Gebirgsverein) postavil na německé straně vrcholu chatu a také dřevěnou, 16 metrů vysokou rozhlednu. První hostinský na Vrchmezí Heinrich Rübartsch (1852-1930) byl rodákem z německé vsi Grünwaldu, založené roku 1719 na severním úbočí hory. Byl potomkem českých exulantů ze Sušicka. Ostatně není těžké vystopovat v jeho neobvyklém příjmení německý přepis českého jména Rybář. Dnes se jeho rodná ves jmenuje Zieleniec a stala se rekreačním střediskem s velkým sportovním areálem.

Dřevěná rozhledna ve vysoké horské poloze chátrala a Rübartsch ji chtěl proto nahradit kamennou stavbou. Pro nedostatek financí však roku 1910 vznikla opět věž dřevěná, avšak podstatně vyšší. Podle údajů ve starých průvodcích měřila 28 metrů a byl z ní nádherný kruhový výhled. Když roku 1930 vášnivý propagátor turistiky a lyžování v Orlických horách Heinrich Rübartsch zemřel, pokračoval v provozování chaty zvané Rübartsch-Baude jeho vnuk. Chata byla v provozu až do konce 2. světové války, ale roku 1946 po změně hranic za nikdy nevyjasněných okolností do základů vyhořela a po ní zanikla i rozhledna. Vrchmezí pak zůstalo po dlouhá léta bez turisticky atraktivní stavby.

Ke změně došlo až roku 2020. Tehdy na Vrchmezí z iniciativy města Duszniki-Zdrój vyrostla nová dřevěná rozhledna, pouze její pilíře jsou z betonu a kamene. V přízemí je také kryté posezení, které může turistům posloužit jako útulek v případě nepříznivého počasí. Stojí na území Polska v katastru obce Duszniki-Zdrój jen 20 metrů od státní hranice.

Rozhledna na Vrchmezí (wieża widokowa na Orlici) dosahuje výšky 25,5 m, vrcholová vyhlídková plošina je ve výšce 18,5 m. Kromě turistické funkce slouží rozhledna také jako pozorovací místo pro protipožární účely. Projekt stavby současné rozhledny vypracovala Mgr. Ing. Patrycja Sinka z INFRA-TEL Sp. z o.o. Rybnik a realizovalo ji Przedsiębiorstwo Budowlane CAKO Sp. z o.o.

Rozhledna má celkem tři vyhlídkové plošiny. Z poslední, nejvyšší plošiny se naskýtá překrásný výhled na Orlické, Bystřické, Stolové a Soví hory, Králický Sněžník, řadu dalších vrcholů a také na vodní nádrž Rozkoš. Za velmi příznivých povětrnostních podmínek mohou návštěvníci obdivovat dokonce Krkonoše a Sněžku vzdálenou přes 60 km vzdušnou čarou. Rozhledna je celoročně volně přístupná. Turistická chata na Vrchmezí obnovena nebyla, proto tu můžeme najít jen skromné zbytky základů Rübartschovy stavby.

Vrchol Vrchmezí je z české strany snadno dostupný po červené hřebenové značce od Masarykovy chaty na Šerlichu (5 km), po níž činí převýšení pouhých 60 metrů. Stejně daleko je to z opačné strany z Olešnice v Orlických horách, avšak převýšení je v tomto případě o 400 metrů vyšší. Z polského střediska Zieleniec se sportovním areálem je vrchol vzdálen 3 km.

Zajímavostí je, že rozložitý a oblý vrchol Vrchmezí je z českého území viditelný jak od jihu z Orlického podhůří, tak ze severu z oblasti Hronovska a Broumovska. To dokládá i titulní obrázek.

 

Použité zdroje: