Přírodní památka Cínovecký hřbet s unikátní přírodou

Přírodní unikáty

Při procházce Cínoveckým hřbetem můžete narazit na přechodová a podmáčená rašeliniště i rašelinné smrčiny. Zajímavostí je, že se nacházejí v místě relativně málo dotčeném předchozím odvodněním. Území přírodní památky je zároveň součástí přírodního parku a ptačí oblasti Východní Krušné hory. Spadá též do evropsky významné lokality Východní Krušnohoří a do území zapsaného podle Ramaské úmluvy na seznam mokřadů mezinárodního významu. 

Přírodní památka byla vyhlášena za účelem ochrany přírodních stanovišť zahrnujících přechodová rašeliniště, rašelinný les, acidofilní smrčiny a při okrajích i horské sečené louky, dále rostlinné druhy rosnatky okrouhlolisté, prstnatce plamatého, všivce lesního, klikvy bahenní a rašeliníku střecholistého. Z živočichů zde spadá pod ochranu tetřívek obecný, vážka lesklice horská, motýli šípověnka vachtová či vakonoš horský.

Rašelinný les

Podle archivních pozemkových map zaujímal plochu přírodní památky před polovinou 19. století les obklopený převážně ornou půdou. Lze však předpokládat, že již tehdy šlo pravděpodobně spíše o mozaiku otevřených přechodových rašelinišť a rozvolněných rašelinných smrčin, než o souvislý smrkový porost obvyklý v dnešních poměrech. Území přírodní památky je pramennou oblastí pro historický vodní kanál Aschergraben, vybudovaný v 15. století a sloužící téměř až do konce 20. století k dopravě vody pro doly a pro úpravnu rud v Altenbergu. Možná i proto bylo toto území v posledních 150 letech paradoxně ušetřeno plošných odvodňovacích zásahů, obvyklých na lesní půdě v bližším i širším okolí. Mohlo si tak až do současné doby zachovat svůj relativně přirozený charakter, který je však přitom nejen výsledkem přírodních procesů, ale i historických lidských aktivit. 

Jedinečná krušnohorská orchidej

Na přelomu června a července je možné se na území této přírodní památky setkat s nápadnou rostlinou s hustými hrozny bělavých či narůžovělých květů, patřící do čeledi vstavačovitých, tedy mezi orchideje. Pravděpodobně se jedná o vzácný typ ze složitého okruhu prstnatce plamatého, který byl v České republice s jistotou potvrzen zatím pouze na přechodových rašeliništích a mokřinách v nejbližším okolí Cínovce. 

Tetřívek obecný

Tetřívek obecný patří mezi předměty ochrany přírodní památky, která je zároveň součástí ptačí oblasti Východní Krušné hory, zřízené právě na jeho ochranu. V posledních letech však již tetřívek v této oblasti spatřen nebyl. Zdá se, že velikost jeho populace v celé východní části ptačí oblasti již klesla na samou mez udržitelnosti. Rozvlněné rašelinné smrčiny přírodní památky i jejich širší okolí v prostoru Cínoveckého hřbetu a Předního Cínovce nicméně stále patří k jádrovým zónám ptačí oblasti s nezastupitelným významem pro udržení tetřívka na východě Krušných hor, na něž proto musí být zacílena nezbytná opatření k záchraně jeho populace.

Rašeliniště 

Rašeliniště na Cínoveckém hřbetu je lokalitou odvodňovanou několika drobnými toky směrem k severu, spadá do povodí toku Roteswasser na německém území. Rašeliniště bylo v minulosti několikrát odvodněno, poprvé ještě před 2. světovou válkou, kdy byl zahlouben a kamenem opevněn centrální kanál. Zásadní odvodnění přišlo v souvislosti s kyselými dešti v 70. a 80. letech 20. století. Byla zde vybudována, zřejmě pomocí těžké mechanizace, síť sběrných kanálů a centrální kanál byl prohlouben. 

Na ploše Cínovecký hřbet - západ bylo během hydrogeologického průzkumu zmapováno celkem 28 odvodňovacích kanálů. Západní část začíná těsně pod rozvodnicí, a je tedy napájena zejména srážkovými vodami. Celková rozloha západní části činí 22,39 hektarů.

Plocha Cínovecký hřbet - východ obsahuje celkem 11 odvodňovacích kanálů. Je zásobována nejen srážkovými vodami, ale především vodou z ploch nad silnicí, která sem přitéká. Napříč celou východní částí lokality probíhá tzv. hraniční příkop. Celková rozloha východní části je 24,86 hektarů. 

Na sledovaných lokalitách byly vytipovány hodnotné plochy, jejichž revitalizace umožní obnovu ekologických funkcí odvodněného rašeliniště, a je tedy prioritní z hlediska ochrany přírody. V prostoru Cínovecký hřbet - západ se jedná o jihozápadní část území, s cennými, zachovalými ostrůvky původní vegetace. Na východní lokalitě se jedná o severní část území, kde stejně tak nedošlo k úplné degradaci rašeliniště.

Cílem revitalizace je obnovit na odvodněné ploše přirozený vodní režim, který je základem pro zachování rašeliniště jako ekologického stabilizačního prvku v krajině. Jednoduchým nástrojem pro revitalizaci rašelinišť je zrušení funkce odvodňovacích kanálů vybudováním systému dřevěných hrázek ke zpomalení odtoku. Vzápětí dojde ke zvýšení hladiny a zaplavení širšího okolí hrázky. Postupem času se začne rozvíjet porost rašeliníků. V delším časovém horizontu by měly hrázky úplně zmizet pod vodou a splynout s okolím. 

Evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří

Jak již bylo zmíněno, přírodní památka Cínovecký hřbet je zároveň součástí evropsky významné lokality Východní Krušnohoří, patřící výměrou 146 kilometrů čtverečních k největším v České republice. Tato součást soustavy Natura 2000 byla vyhlášena v roce 2009, kromě jiného především k ochraně přírodních biotopů opadavého lesa - konkrétně bučin, suťových lesů či olšin na krušnohorském zlomovém svahu, které se na něm v úseku od Chomutova po Ústí nad Labem zachovaly v neobvyklém rozsahu a často s vysokým stupněm přirozenosti.

Ve své nejvýchodnější části však tato evropsky významná lokalita zahrnuje ve dvou oddělených částech i nejvyšší polohy krušnohorského hřebene, kde jsou předmětem ochrany i biotopy horských smilkových a sečených luk, rašelinného lesa a podmáčených smrčin. Mimo jiné i k ochraně nejzachovalejších příkladů těchto přírodních stanovišť byly v těchto vrcholových částech evropsky významné lokality Východního Krušnohoří vyhlášeny přírodní památky Cínovecký hřbet či přírodní rezervace Černá louka. 

Použité zdroje: