Několik zastavení v teplické Lázeňské uličce

Lázeňská ulička

Najdeme zde dům Pravřídlo, který má nejdelší lázeňskou tradici ve střední Evropě, a pod kterým vyvěrají slavné teplické Prameny. Hned naproti v domě s názvem Zlaté slunce pobýval v roce 1812 slavný hudební skladatel Ludwig van Beethoven, jenž do domu Pravřídlo pravidelně docházel na léčení. Turisté v promenádní Lázeňské uličce mohou ochutnat tradiční lázeňské oplatky nebo posedět v Café Restaurantu Beethoven. V uličce je na druhé straně od Pravřídla blok 12 budov, které mají bohatou historii. Některé z nich, konkrétně domy číslo popisné 72-76 lehly popelem při velkém požáru města 1. 6. 1793. Domy v klasicistní podobě zde byly postaveny hned v první vlně staveb po požáru.

Zlatá harfa Autor: © Dana Kaiserová 9/2023

Zlatá harfa

Jde o řadový dvoupatrový městský dům se sedlovou střechou, s průčelím členěným římsami a s konzolami pod okny, postavený okolo roku 1795, byl opravován v roce 1897. Dům býval, stejně jako budova Zlaté slunce, bydlištěm Ludwiga van Beethovena. Lázeňský dům Zlatá harfa je součástí komplexu dvanácti lázeňských objektů, doplněných kotelnou, krytým dvorem a parkem, dnes nazývaného Beethoven. Jde o dům na půdorysu tvaru písmene L, zasazený do terénu. První patro odděluje profilovaná římsa, nad kterou se nachází průběžná lizéna, úseky pod okny mírně vystupují. Druhé patro odděluje profilovaná římsa. Mezi vstupem a oknem vlevo od něj je na fasádě umístěná deska, upomínající na pobyt Ludwiga van Beethovena v tomto domě, nahoře je reliéfní busta umělce a pod ní text: „Zde žil a tvořil roku 1811 Ludwig van Beethoven“. Vzhledem k tomu, že na obou stranách se napojující objekty jsou nižší, jsou viditelné části severovýchodní a jihozápadní stěny domu. Jsou prosté, bez členění a otvorů a zakončuje je trojúhelný štít. Dvorní fasáda hlavního křídla i o něco nižšího bočního křídla, připojeného u západního nároží, jsou jednoduché, členěné okenními otvory a vstupem. Severozápadní průčelí hlavního křídla zakrývá u severního nároží novodobý přístavek, jehož cihlové zdivo střídají velké prosklené plochy. Boční křídlo má severozápadní stěnu ukončenou trojúhelným štítem. Hlavní křídlo má střechu sedlovou, boční křídlo pak pultovou.

Zlatý pelikán

Zlatý pelikán je řadový dvoupatrový klasicistní městský dům se sedlovou střechou, s průčelím členěným bosovanými lizénami a římsami a s portálem rámovaným lištou s vyžlabeným profilem. V domě bydlel v roce 1812 Josef Dobrovský. Na fasádě přízemí je vlevo od vstupu umístěna deska, upomínající na jeho pobyt. Jde o hodnotný objekt, postavený v roce 1795, který je dokladem obnovy objektů teplického lázeňství na konci 18. století po požáru města.

Vstup do Lázeňské uličky Autor: © Dana Kaiserová 9/2023

Zelený kříž

Jde o řadový dvoupatrový klasicistní městský dům se sedlovou střechou s volskými oky, s průčelím členěným lizénami s římsami a s obdélným jednoduchým portálem, u něhož se nachází znak a nápis Zelený kříž. V přízemí je v pravé krajní ose vstup, novodobé dvoukřídlé dřevěné dveře rámové konstrukce s prosklenou horní částí. Vstupní otvor lemují široké lizény. 

Zlatá studna

Dvoupatrový řadový městský dům se sedlovou střechou se stlačenými vikýři, s jednoduchou hladkou fasádou s mezipatrovými římsami. U obdélných dvoukřídlých dřevěných dveří je znak a nápis Zlatá studna.

Busta Augusta Silného

Bronzovou bustu saského kurfiřta a polského krále Augusta Silného, která je umístěna v Lázeňské uličce, vytvořil akademický sochař Libor Pisklák, který na ní pracoval 2 roky. Socha Augusta Silného se objevila v České republice úplně poprvé. August Silný navštěvoval teplické lázně se svými rodiči už od třinácti let nejprve jako princ, pak jako kurfiřt a později jako král v letech 1683 - 1721. Nejslavnější saský vladař byl věrným návštěvníkem Teplic. Našel tu nejen ulevující termální koupele, ale i dost příležitostí k zábavě. Do mezinárodně proslulých lázní jezdil později nejen za zdravím, ale také za zábavou a obchodem. Na jeho cestách ho doprovázel celý dvůr. Navštěvoval město téměř každé léto a prožil zde šťastné chvíle svého života. Když tu byl naposledy, doprovázelo ho 1500 hostů a bezmála tisícovka koní a povozů. Sbíral nejrůznější umělecká díla a šperky, inicioval také vznik mnoha impozantních hradů a byl údajně největším milovníkem žen doby baroka. Jeho busta byla odhalena v září 2023. Slavnostního odhalení se zúčastnilo také vedení  města Teplice a bylo doprovázeno komentovanými prohlídkami města, které obstarávali průvodci v dobovém oblečení.

Lázeňská ulička Autor: © Dana Kaiserová 9/2023

Galerie hostů

Od roku 2022 je v Lázeňské uličce k vidění venkovní třímetrový panel, který připomíná všechny významné hosty teplických lázní od poloviny 16. až do počátku 20. století. Galerie sleduje výhradně panovnické rody a vytahuje na světlo nebývalou šňůru lázeňských hostů s korunkou. Jména mnohých se snad poprvé ocitají mimo dobovou knihu hostů. Královská galerie hostů tak uceleně a chronologicky zobrazuje průvod veličenstev, kteří našli v Teplicích zalíbení. S Teplicemi se dosud spojovalo především jméno skladatele Ludwiga van Beethovena a navštěvoval je i spisovatel Johann Wolfgang Goethe. Na tabuli se podařilo umístit 138 hlav, 18 z nich jsou císaři, 40 je králů a zbytek jsou rodinní příslušníci. Mezi významnými hosty byl ruský car Alexandr I., pruský král Bedřich Vilém III., francouzský král Karel X., rakouský císař František I. či kněžna Zaháňská. Lidé z vládnoucích dvorů se v Teplicích setkávali a řešili tu významné události tehdejšího dění. Vedle této velké tabule je umístěna ještě jedna menší tabulka, která připomíná návštěvníky lázní z řad českých celebrit. Jednou z nich je například Dagmar Havlová. 

Použité zdroje: