Nejstarší rozhledna Jizerských hor - Štěpánka
16. duben 2025 | Dana Kaiserová 6 min | Výlety
Kamenná novogotická rozhledna Štěpánka leží v nadmořské výšce 958 metrů. Najdeme ji na vrchu Hvězda na Příchovickém hřebeni nedaleko Kořenova. Poblíž rozhledny stojí dřevěný stánek s občerstvením, zajímavý je i kamenný stůl s lavicí u jejího vchodu.
Rozhledna Štěpánka
Je nejstarší rozhlednou v Jizerských horách. Její stavba byla zahájena knížetem Camillem Rohanem roku 1847. Ve stejném roce probíhala stavba císařské krkonošské silnice vedoucí z Liberce přes Tanvald, Příchovice, Jilemnici až do Turnova. Patronem silnice se stal arcivévoda Štěpán, který se 17. června 1847 osobně přijel přesvědčit o tom, jak stavba silnice pokračuje. Při této návštěvě také vystoupal na kopec, dříve nazývaný Buchstein či Pocherstein, dnes nesoucí název Hvězda. Kníže Rohan se chtěl zavděčit arcivévodovi tím, že po něm výšinu pojmenoval a rozhodl se, že na vrcholu nechá na počest této vzácné návštěvy vztyčit vyhlídkovou věž.
Základy byly položeny pár týdnů po arcivévodově návštěvě, a to dne 2. července 1847. Samotná výstavba už však nešla tak rychle. Nejprve byla postavena základna věže s vchodem, následně byly práce na stavbě pozastaveny. Jedna z historických možností pozastavení výstavby věže je, že ten, komu byla věnována, se přestal těšit přízni vídeňského dvora. Arcivévoda Štěpán spravoval české země od roku 1844 do roku 1847, poté odešel do Uher jako nový místodržící. Revoluční rok 1848 však zasáhl i Uhry. Štěpán Viktor se sice na stranu revolucionářů nepřidal, pouze v porevoluční době nesouhlasil s kancléřem Metternichem, čímž se dvoru znelíbil. Naopak kníže Rohan, který stavbu zahájil, využil možnost posílení svého vlivu ve Vídni tím, že stavební práce pozastaví.
Druhá uváděná možnost pozastavení stavby se nachází spíše na úrovni pověsti. Traduje se, že kníže Rohan ukončil stavební práce kvůli cikánce - hadačce, která mu předpověděla, že zemře ve stejný rok, kdy bude Štěpánka dostavěna. Ať tak či tak, smutné torzo rozhledny stálo nad Příchovicemi celých dlouhých 40 let, kdy hrubou stavbu udržoval pouze místní Horský spolek a turisté sem chodili pozorovat slunce.
K dokončení stavby nakonec přispěly napjaté národnostní poměry, které v této části Jizerských hor panovaly mezi Čechy a Němci. V době, kdy atmosféra česko-německého soužití byla velmi výbušná, se tři sourozenci z Popelnic u Šumburku společně se dvěma kamarády opili a za cíl své noční opilecké výpravy si vybrali právě nedostavěnou rozhlednu. Začali z ní shazovat kameny a nevybíravě se vyjadřovali k šestičlenné skupině Němců, kteří se přišli podívat na východ slunce. Plivali na ně, mávali lahvemi kořalky a divoce zpívali. Odcházející Němci náhle slyšeli rachot a hřmot a viděli, jak pod troskami rozhledny leží dvě těla. Třetí mládenec se ještě držel zdiva. Část věže i s těžkým schodištěm spadla. Přivolaná pomoc našla pod sutinami již mrtvého sedmadvacetiletého Josefa Šídu.
Kníže Rohan, který se po této události po 40 letech rozpomněl na rodinný majetek a požadoval náhradu 278 zlatých, byl pak porotou odkázán k církevnímu soudu. Rozhlednu od knížete roku 1888 převzal za 400 zlatých Horský spolek a o 4 roky později, tedy roku 1892 byla krásná, štíhlá a 24 metrů vysoká rozhledna konečně dostavěna. V srpnu téhož roku byla otevřena pro veřejnost. Za zmínku jistě stojí to, že kníže Rohan skutečně zemřel několik měsíců po dokončení rozhledny. Výhled z rozhledny je opravdu krásný. Jsou odtud vidět západní Krkonoše, údolí Desné a Kamenice, roztroušená zástavba horských chalup až k přehradě Souš a hora Jizera v pozadí.
Rozhledna je tvořena kamenným a cihlovým zdivem, vyhlídková nástavba je celodřevěná. Všechna patra mají půdorysný tvar pravidelného osmiúhelníku. První vyhlídková plošina je ve výšce zhruba 4 metrů nad terénem, hlavní vyhlídková plošina pod střechou je ve výšce téměř 20 metrů. Štěpánka je výjimečnou architektonickou památkou, která právem náleží mezi nejpozoruhodnější stavby svého druhu na území zdejšího kraje. Jedna z nejstarších rozhleden v Čechách vytváří charakteristický krajinný prvek a tradiční turistický cíl. Stavba svým historizujícím pojetím odkazuje k romantizující architektuře sychrovského zámku s níž je spojená osobou stavitele a donátora.
Kamenný kříž
Tak zvaný maltézský kříž, který stojí na vyvýšeném místě pod rozhlednou, byl dominantou pietního místa, které vzniklo v roce 1944. Chodili sem příbuzní místních Němců, kteří padli v bojích za 2. světové války a jejich ostatky zůstaly kdesi v cizině. Na prostranství pod křížem byly v kruhu rozmístěny kameny, na nichž byly tabulky s názvy obcí a měst z okolí. Vnitřní kruh před kameny byl osázen květinami. K těmto kamenům byly kladeny atrapy přileb se jmény padlých. Zvěsti o tom, že kříž zde stál již před 2. světovou válkou a že tady ordneři vychovávali německou mládež v ideologii rasové nadřazenosti, jsou nepodložené. Jedná se o pouhé dohady některých osob. V květnu 1945 byl kříž z pochopitelných důvodů stržen a pietní místo postupně zarostlo. V roce 2011 byl kříž obnoven členy sdružení Jizeran.
Údržba Štěpánky a okolí
Větší oprava rozhledny proběhla v roce 1956 pod vedením příchovické Osvětové besedy, poté docházelo již jen k nejnutnějším částečným opravám. V roce 1968 si vzali opravu rozhledny na starost členové okrsku Jizeran HS. Další oprava probíhala v 90. letech. Poslední velká údržba se uskutečnila v roce 2012 a trvala 2 roky. Během ní došlo například k vykácení některých stromů, které bránily ve výhledu z rozhledny, byly upraveny přístupové cesty nebo došlo k výměně oken Štěpánky. Na uskutečnění údržby se podílí patrioti z řad místních občanů, chalupáři, podnikatelé, návštěvníci a další sponzoři. Patří jim za to velký dík. Štěpánka si zaslouží zachovat svoji krásu i pro další generace.
Významný geodetický bod
Před rozhlednou se nachází tzv. trigonometrický bod České státní trigonometrické sítě. Tyto trigonometrické body byly na našem území zřizovány již pro potřeby rakousko-uherské katastrální triangulace v letech 1821-1864 a staly se po zhuštění podkladem pro mapování stabilního katastru. V letech 1862-1898 vybudoval Vojenský zeměpisný ústav se sídlem ve Vídni přesnější trigonometrickou síť. Ta se stala podkladem pro základní mapování nejen pro potřeby katastru nemovitostí. Na území České republiky dnes najdeme 181 trigonometrických bodů I. řádu a jedním z nich je právě ten u Štěpánky.
Použité zdroje:
- https://stepanka.ceskehory.cz/
- https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1nka_(rozhledna)
- https://pamatkovykatalog.cz/rozhledna-hvezda-15746986
Galerie
