Impozantní stavba Rybářské bašty v Budapešti

Historie bašty

Bašta si svůj přídomek ,,Rybářská" získala z důvodu, že kdysi se na jejím místě pořádaly rybí trhy. Druhou teorií je, že pod baštou stávala u řeky Dunaje rybářská vesnička. Dále bylo zjištěno, že právě toto místo během středověku chránil cech rybářů, a také, že dřívější bašty na Hradním vrchu bránili před nájezdy Turků v 18. století právě rybáři. Výstavba bašty začala v roce 1895. K dostavbě došlo roku 1902. V té době slavili v Budapešti tisícileté výročí založení země a při té příležitosti vznikaly mnohé stavby, které máme možnost dodnes obdivovat. Autorem návrhu byl architekt Frigyes Schulek. Po 2. světové válce byla tato krásná stavba poničena, na jejích obnovách se tehdy podílel jeho syn János. Než bylo dílo z bílých kamenů dokončeno, uplynulo celých 7 let. Bašta je součástí všech prohlídkových okruhů města a je dobře viditelná i z plavby po Dunaji, která je sama o sobě neopakovatelným zážitkem.

Celá bašta je dlouhá zhruba 140 metrů a dělí se na tři části – severní (65 metrů), centrální (35 metrů) a jižní (40 metrů). Tvořena je chodníky, schodišti, arkádami, terasami, hradbami a především pak sedmi věžemi, které symbolizují sedm původních maďarských kmenů. Je součástí Hradního vrchu a jako takové spadá od roku 1987 pod ochranu kulturního dědictví UNESCO. Sedm věžiček symbolizuje sedm kmenů, které založily Maďarsko. Uprostřed bašty stojí jezdecká socha svatého Štěpána, který kmeny sjednotil a díky němu tak vzniklo Maďarsko. Svatý Štěpán je mimo jiné maďarským patronem.

Bašta je dnes hojně navštěvována turisty. Kromě toho, že se jedná o opravdu úchvatnou stavbu, slouží jako vyhlídka. Je na návrší Várhegy, zvedajícím se nad tokem mohutné řeky Dunaj. Z Rybářské bašty máte jako na dlani parlament, Řetězový most a vidíte i kopuli baziliky svatého Štěpána. Do podloubí je vstup volný, můžete sem přijít kdykoli, je přístupné neomezeně. Pokud ale budete toužit po výhledu z ještě větší výšky, můžete vystoupat na nejvyšší věž bašty, na níž je vstup zpoplatněn. 

V blízkosti bašty se nachází hotel Hilton, který sice podle některých historiků na toto místo nepatří, ale na druhou stranu se nemusíte obávat o svoji bezpečnost, neboť se v okolí stále pohybuje dostatek turistů a ochranka hotelu. Nedaleko se nachází také kavárna, kde můžete posedět a obdivovat výhled na město na jedné straně a na samotnou baštu na straně druhé.  

Centrální část a schodiště

Centrální část se schodištěm stojí při pohledu od Dunaje přímo před Matyášovým chrámem. Schodiště dnes nese jméno samotného architekta. Na místě schodiště původně stály takzvané Jezuitské schody, které vedly až k Dunaji a dalo se po nich z Rybího města dostat až nahoru na kopec. Byly ale úzké, nestabilní a celkově nevyhovující. Architekt Schulek měl původně v plánu tyto schody kompletně přebudovat a vytvořit zde třístupňové schodiště až k Dunaji, nicméně se ukázalo, že by nevyhovovaly kapacitně a tak začínají až v ostré zatáčce ulice Hunyadi János utca. Došlo k úpravě průjezdu, rozšíření schodiště, v některých místech až na osm metrů, a výstavbě spodní brány, která byla osazena původním historickým románským štítovým reliéfem. Ten byl nalezen v kostele objeveném při úpravě valu během stavby. Schodiště je ve srovnání se zbytkem stavby poměrně jednoduché, osazeno vkusnými historizujícími lampami. V levém horním průchodu na konci schodiště je pak umístěno šest soch středověkých bojovníků s různými zbraněmi, kteří střeží bránu. 

Jižní nádvoří se sochou svatého Štěpána

Důležitou součást komplexu Rybářské bašty tvoří jižní nádvoří se sochou svatého Štěpána v jeho středu. Ta měla být dle původních návrhů zastřešena kopulí, nicméně to nedovoloval rozpočet, a tak bylo přistoupeno k volně stojící variantě. Autorem samotné bronzové sochy je sochař Alajos Stróbl, který ji dokončil roku 1906, kdy byla také slavnostně odhalena. Podstavec je novorománský a obehnán je nízkou oválnou kamennou zdí. Samotný podstavec je osazen čtyřmi sochami lvů, zlatými medailony s beránkem Božím, odznaky evangelistů, dvojitým křížem a čtyřmi reliéfy zobrazujícími korunovaci svatého Štěpána, zavedení zákonodárného aktu, Vídeň a rakousko-uherský dualismus a stavbu Matyášova chrámu. 

Použité zdroje: