Cesta do Starojického kopce
Výšlap do kopce nepatří mezi náročné trasy. Vede po asfaltové cestě, čímž se může stát příjemnou procházkou pro vás a třeba i pro vaše psí kamarády. Tato stezka slouží rovněž cyklistům, ale auta sem vjezd povolený nemají. Čím více se budete nořit do místních lesů, tím více na vás bude dýchat pohoda a klid. Nahoře se pak lesy rozestoupí a před vámi, v celkové výšce necelých 500 metrů nad mořem, se zjeví kdysi skálopevný gotický hrad, jenž byl znám svou nedobytelností. Dnes už z jeho majestátnosti zbyla jen zřícenina a hradní věž. Objekt je od roku 1958 českou kulturní památkou.
© Radim Holiš 4/2013
Historie hradu Starý Jičín
První doložená zmínka o tomto hradu pochází z roku 1240. Postaven byl na místě původní dřevěné tvrze, ale mnoho přesných informací se o jeho původu neví. Kvůli svému strategickému umístění a širokému rozhledu do okolí sloužil především jako vojenská základna na ochranu tzv. Jantarové obchodní stezky vedoucí do Polska. Hrad zřejmě nechal postavit Arnold von Hückeswagen, který v tu dobu vlastnil panství Hukvaldy, a tato stavba mu měla jeho mocenské postavení ještě upevnit. Hrad pojmenoval po přilehlém městečku, Starý Jičín.
Po Arnoldově smrti převzal správcovství jeho syn Frank a po něm jej zdědila jeho žena, Trojslava. Ta, ještě za svého života, celý hrad věnovala bratrovi Bludovi z Pňovic. Začátkem 14. století přebral hrad rod pánů z Kravařů, a ti zde vládli dalších 100 let. V tu dobu se toto místo i velmi významně rozšířilo. Dalšími vlivnými držiteli hradu byl rod Žerotínů, kteří v něm vládli 123 let.
© Robert Russ 12/2012
Z historie do současnosti
Po dobu třicetileté války se z hradu stal vojenský lazaret. V následujících letech a staletích se tu prostřídalo značné množství více či méně úspěšných panovníků, a po II. světové válce přešlo vlastnictví hradu na Státní lesy ČR. Od roku 1951 se o něj stará samotná obec Starý Jičín. Díky úpravě lesů je dnes hrad vidět již zdaleka. Zachovalá a zrekonstruovaná hradní věž je zčásti restaurací a zčásti vyhlídkovou věží. Pokud vám bude přát počasí, rozhled do okolí bude pro vás jedinečným zážitkem. V současné době je návštěva romantické zříceniny zdarma, ale za vstup do strážní věže se platí symbolický poplatek. Vybrané peníze se investují do dalších oprav a údržby tohoto objektu.
© Radim Holiš 12/2012
Setkání s bílou paní
Jako každý správný hrad, je i tento opředen řadou pověstí a legend. Jednou z nich je ta o bílé paní, zjevující se v těchto končinách. Jde o manželku posledního majitele hradu, jež zemřela velmi mladá a zanechala po sobě šestileté dítě. Zlá ale není. Pokud se s ní setkáte, vlídně na vás pokyne a zmizí. Místní lidé vypráví, že už v dobách, kdy z hradu zbyly jen trosky, zachránila život maličkému děvčátku, trhajícímu si bezstarostně kytičky u jedné z hradeb. Bílá paní tehdy pokynem ruky holčičku odlákala od místa, na nějž se záhy zřítily kusy kamenných hradeb.
Zakletá borovice
Další pověst mluví o borovici vyrůstající z hradního příkopu. Purkmistrovu dceru Alenu do této borovice prý zaklela zlá čarodějnice Marja, chorobně žárlící na lásku Aleny a syna hradního pána. Borovice tam stojí od nepaměti a stát bude, protože pokud by uschla, vyroste na jejím místě jiná.
© Palickap 8/2017
Zajděte si pro hradní poklad
Nebyl by to ani správný hrad, kdyby v něm nebyl ukrytý poklad. A jde prý o velmi hodnotný poklad, jež se dodnes nepodařilo nikomu najít. Na dobré cestě v jeho hledání byl kdysi chudý sedlák ze Šenova. Ten jednoho dne narazil na podivný otvor ve skále, který hlídal ještě podivnější trpaslík. Ten sedlákovi slíbil, že vysvobodí-li jeho samotného i jeho bratry ze zakletí, dostane se mu nevídané odměny. Sedlák prošel spoustou strastiplných úkolů, ale nakonec své poslání splnil. Odměnou mu sice byl klobouk plný vzácných šperků, ale poklad zůstal i nadále ukrytý. Jiná pověst ovšem uvádí, že je hlídaný přízrakem samotného lakomého majitele pokladu a dalšími čtyřmi temnými postavami.
© Radim Holiš 12/2012
Kdo se bojí, nesmí tu spát
Ať tak nebo tak, faktem je, že na hradě je cítit tajemná atmosféra. Zvláště večer, kdy se trosky halí do tmy, máte pocit, jako byste tam ani nebyli sami. Máte-li odvahu, vezměte stan a můžete u hradu i přenocovat.
