Konopišťský zámecký park s růžovou zahradou

Růžová zahrada

Založena byla majitelem zámku Františkem Ferdinandem d´Este v letech 1898-1913. Dříve se na jejím místě nacházela barokní zahrada. Plány navrhoval vídeňský zahradník Mössner spolu s pražským zahradníkem Rozínkem. Současně s tím se budovaly skleníky pro vzácné teplomilné rostliny (palmy, orchideje). V zahradě bylo původně vysazeno 200 druhů růží. Roku 1913 bylo dle návrhu Angličana Marchana vybudováno jezírko s lekníny. Svou krásou zahrada zaujala mnohé návštěvníky, mezi ně patřil i císař Vilém II., který na Konopiště zavítal nedlouho před sarajevským atentátem.

Růžová zahrada Autor: © Dana Kaiserová 7/2024

Do Růžové zahrady vstupujeme neobarokní branou, vítají nás dvě sochy - řečtí bohové Hefaistos a Atlas. Jde o sochařské práce, které František Ferdinand zdědil po rodech Este a Obizzi, na Konopiště byly přivezeny z Itálie. Centru Růžové zahrady dominuje barokně klasicistní sloup se sochou Kleopatry, obklopený čtyřmi empírovými obelisky s hieroglyfy. Po okolí jsou pak rozmístěny neoklasicistní a neobarokní dekorativní vázy. Dále jsou v zahradě k vidění sochy Dia, Afrodité, Hefaista, Héry či Apollona. Zajímavostí je osmiboký korkový altánek postavený z kmenů korkového dubu s kůrou. Pochází z konce 19. století. Stříška je jehlancová s osmibokou lucernou a makovičkou. 

Dalším dominantním prvkem v zahradě je terasa a schodiště pocházející z konce 19. století. Nachází se před jižním průčelím skleníku. Horní část schodiště se zídkami je žulová, dolní část s balustrádou dole se rozevírající je z umělého kamene a arkózy. Terasa je ozdobena vázami, uprostřed schodiště a na okrajích terasové zdi jsou velké vysoké vázy se zatočenými uchy. Na terasové zdi jsou vázy nízké. Hlavice jednoho sloupu slouží také jako květináč se spirálovými vegetabilními ornamenty.

Zahrada je volně přístupná v době, kdy je otevřen zámek. Vstup do skleníku je zpoplatněn. Zahrada nabízí několik klidných míst, kde je možné relaxovat na lavičkách a dívat se přitom na okolní zeleň. Pokud chcete vidět zahradu v plném rozkvětu, naplánujte si sem výlet na začátek léta, kdy kvete většina růží. 

Medvědi a jeleni na Konopišti

Před vstupem do zámku se nachází příkop, který je obýván medvědem ušatým - Jiřím. Tradice chovu medvědů na konopišťském zámku sahá do poloviny 19. století. V té době byl zámek majetkem rodu Lobkowiczů. V chovu pokračoval i poslední soukromý majitel zámku František Ferdinand d´Este. Prvního medvěda zakoupil roku 1891 v Budapešti. Tradice chovu medvědů je zachována dodnes. Poslední velká rekonstrukce medvědího výběhu proběhla v roce 2011.

Součástí zámeckého areálu je také obora s ukázkou lesní zvěře, kterou najdete nedaleko známé konopišťské restaurace. Dospělí i děti zde mají šanci seznámit se s vybranými druhy lesní zvěře. Hojně zalesněná jednohektarová obůrka vytváří pro život lesní zvěře ideální přirozené prostředí. V současnosti můžete  obdivovat daňka skvrnitého, muflona a jelena siku. Obůrka se nachází v místě, v jehož blízkosti vedou trasy tří naučných stezek.

Výběh medvěda Autor: © Dana Kaiserová 7/2024

Rozcestí U Neptuna a křížová cesta

Na rozcestí před zámkem na první pohled zaujme tzv. Neptunova fontána se čtyřmi sochami tritonů a sochou Neptuna s trojzubcem na vrcholu. Fontánu obkružuje osm hranolových podstavců s vázami. Kolem fontány jsou uspořádány podstavce s květináči. Postavena je v barokním stylu a na Konopiště byla dovezena ze zahrady zámku Catajo u Padovy. Původně vedla na sever od fontány asi 70 metrů dlouhá stezka, která ústila na okružní cestu kolem parkové louky. Bohužel tato okružní cesta, která procházela bohatou sbírkou pozoruhodných dřevin v důsledku nedostatečného odstraňování náletových dřevin, zanikla. Následkem byl nedostatek světla, kvůli čemuž odumřely i některé cenné dřeviny. 

Pár kroků od fontány se na malém plácku rozprostírá křížová cesta. Tu roku 1775 založila vdova po Františku Václavu z Vrtby, hraběnka Marie Anna O´Kellyová. Stalo se tak nejspíše jako projev usmíření a omluvy s poddanými a uctění památky sedmi zastřelených vzbouřenců při vzpouře poddaných na zámku Konpoiště, která byla krvavě potlačena. Křížová cesta je tvořena čtrnácti kapličkami. Rozmístěny jsou ve tvaru připomínajícím elipsu s ostrými rohy na vrcholech. Uprostřed prostoru byla postavena kalvárie. Ta ale v průběhu doby zanikla a na jejím místě nechal František Ferdinand postavit Lurdskou jeskyni s vysokým křížem jako připomínku své návštěvy francouzských Lurd v roce 1905.

Neptunova fontána Autor: © Dana Kaiserová 7/2024

Od Neptunova rozcestí vede přímočará stará Vrtbovská alej, asi 600 metrů dlouhá, tvořená především lípou malolistou, která prochází oddělením Šiberna, nesoucí název po stejnojmenném vrchu. Při vytváření konopišťského areálu hrály významnou roli právě aleje. Můžeme zde spatřit krásné staré aleje, které pamatují již panování Vrtbů a které posléze na počátku minulého století provázely i hosty následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este.

Křížová cesta Autor: © Dana Kaiserová 7/2024

Naučné stezky kolem Konopiště

V areálu zámeckého parku vedou tři naučné stezky, při kterých se zabaví děti i dospělí. První nese název "Historie a příroda konopišťského zámeckého parku", je 7 km dlouhá a provede vás okolím zámku. Stezku je možné rozdělit na dvě části. První vede v bezprostředním okolí zámku. Čeká vás tu i prohlídka Růžové zahrady. Druhá část vede podél Zámeckého rybníka a zachází až do nejodlehlejších částí parku. Rybník pod zámkem je poslední z řady rybníků na Konopišťském potoce.

Přírodní zalesněnou částí zámeckého parku prochází "Lesní stezka Ferdinanda d’Este", který zde vytvořil rozsáhlý lovecký revír. Přes panství nevedly veřejné cesty, ale existovala možnost zakoupení vstupenky povolující nedělní vstup do konopišťských sadů. Od června 1914 nechal František Ferdinand zahrady zpřístupnit veřejnosti. Poslední volný čas v Čechách strávil na lovu holubů 18. 6. 1914 a pak odjel s manželkou Žofií do Sarajeva, kde byli oba 28. 6. 1914 zastřeleni atentátníkem Gavrilem Principem. Na Lesní stezku se dostanete nejlépe z rozcestí U Neptuna. Po okruhu vás provede značka se siluetou bažanta. Stezka končí u vstupní brány zámeckého parku ve směru od Benešova, odkud je možné vrátit se hlavní promenádní cestou zpět k zámku.

Páv Autor: © Dana Kaiserová 7/2024

Poslední naučnou stezkou zámeckého parku je stezka „Pod stromy.“ Během nenáročné procházky na dvou a půl kilometru dlouhé trase vedoucí konopišťským parkem se děti, školní kolektivy, ale i dospělí na ilustrovaných obrazových tabulích podrobně seznámí s celkem jedenácti stromy, které rostou nejen v zámeckém parku, ale také v našich lesích.

Použité zdroje:

Galerie