Kolostůjovy věžičky v Teplicích nedaleko lázní

Budova vznikla jako letohrádek v okrasné zahradě na malém zámeckém nádvoří. Postupně se měnilo její využití. Před rokem 1945 bylo uváděno, že je zde byt zámeckého kaplana. V současné době slouží objekt jako restaurace.

Kolostůjovy věžičky
Kolostůjovy věžičky (Autor: © Dana Kaiserová 9/2023)

Historie stavby

Věžičky byly postaveny kolem roku 1600 teplickým stavitelem Radslavem Vchynským. Byly označovány také jako Radoslavovy, právě podle jejich autora. V 19. století byla na jih od věžiček přistavena nová vstupní brána do zámeckého parku. Na druhé straně brány stával dům zahradníka. Od brány vedou krásné barokní schody zvané Ptačí. Původně stavba sloužila jako tzv. zahradní kratochvílný pavilon s voliérou. Kolem roku 1945 se v budově nacházel byt místního kaplana a od 2. poloviny 20. století je budova využívána jako restaurace.

Kolostůjovy věžičky
Kolostůjovy věžičky Autor: © Dana Kaiserová 9/2023

Popis stavby

Stavba má obdélníkový půdorys a je zasazená do terénu, takže se ze strany od zámeckého nádvoří jeví jako jednopodlažní, zatímco na protější jihovýchodní straně jako dvoupodlažní. Rozměrově není budova nijak zvláště výrazná. Zaujme hlavně stylem zastřešení, má totiž dvojitou jehlovitou střechu, která přechází ve štíhlé osmiboké věžičky. Při pohledu na stavbu je zajímavá také stěna patra pokrytá psaníčkovým sgrafitem, což se opakuje i na ostatních stranách objektu. Okna jsou dvoukřídlá dřevěná. Před větší částí průčelí se nachází zděná terasa s vnitřním prostorem, přístupným ze severovýchodní strany. Na terasu lze vstoupit po dvoustupňovém schodišti, situovaném proti vchodu do objektu. Severovýchodní průčelí z velké části zakrývá krček, spojující objekt s kostelem sv. Jana Křtitele. Protější jihozápadní fasáda je v přízemí bez otvorů, u jižního nároží se napojují schody, zvané Ptačí. V prvním patře jsou dva okenní otvory, z nichž v pravém je stejné okno jako na jihovýchodě a levý je zaslepený. Vlevo od zádveří se k objektu napojuje ohradní zeď. Ačkoliv jsou obě podélná průčelí fasádou sjednocena, střecha je tvořena dvěma samostatnými jehlancovými střechami. Jejich dolní část nad čtvercovým půdorysem je čtyřdílná, na ni je zhruba v polovině nasazena horní část, která je úzká a osmihranná. V jejím vrcholu je zasazena jehla, ukončená ostnatou koulí. Krytinou je pálená taška. V současné době je střecha po rekonstrukci, kterou prošla v roce 2017. V průběhu této opravy našli pracovníci v horní části střechy pod šindeli malé pouzdro, ve kterém byl na papíře odkaz z roku 1936 napsaný německým jazykem. Po očištění a ošetření tohoto historického záznamu se zjistilo, že ho psal muž z významného italského šlechtického rodu Clary - Aldringen. V dopise se píše o velké hospodářské krizi, která tehdy zemi sužovala, dále se zmiňuje o chudobě, nezaměstnanosti a bídě, která šla s krizí ruku v ruce. V Teplicích hospodářská krize 30. let zavřela zhruba 40 podniků a mnoho lidí se tehdy ocitlo bez práce. Z dopisu byla patrná i obava z hrozby války.

Pohled na věžičky od nádvoří zámku
Pohled na věžičky od nádvoří zámku Autor: © Dana Kaiserová 9/2023

Památková hodnota stavby

Budova je významným dokladem rozmachu areálu nově budovaného zámku v období pozdní renesance, kdy sloužila jako součást oddechového zázemí pro zámecké panstvo. Je také výrazným prvkem jihovýchodního panoramatického pohledu na areál zámku. Mimo to jde o zajímavou součástí historické místní lidové tradice. Její název souvisí se skutečností, že byla označována za sídlo zemana Kolostůje, s nímž je spojováno objevení teplických pramenů.

Použité zdroje:

  • Turistika.cz
  • Pamatkovykatalog.cz

Galerie

Sdílet článek:

Mohlo by vás ještě zajímat


Za výhledy do okolí české hranice – Vyhlídky na slezské hranici II.
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti státní hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Špičák a Ostrý neboli Osser
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Vyhlídky na slezské hranici I.
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Stádlecký řetězový most. Kuriozita, která nemá obdoby
Most se zaslouženě stal národní kulturní památkou. Je to jediný dochovaný řetězový empírový most v ČR. Jenže to není vše, co tento most činí výjimečným. Původně nestál na...

Za výhledy do okolí české hranice – Čerchov a kraj pod ním
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Čarták a Miloňová
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Poledník
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Příběhy a osobnosti Vyšehradu – Popelka z akcízu
Bylo nebylo, byl jeden (Vyše)hrad a na tom (Vyše)hradě byl domeček a v tom domečku bydlela Popelka. Se svojí jmenovkyní z pohádky Boženy Němcové toho měla hodně společného. I jí...

Za výhledy do okolí české hranice – Velká Čantoryje neboli Czantoria
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Hvozd neboli Hochwald
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...