Jihozápadní průčelí sýpky.
© Pavel Semple 08/2018
Sýpka stojí mezi úzkými ulicemi Aida a Suur-Kloostri (Veliký klášter), v západní části historického dolního města Tallinnu. Interiér sýpky dnes využívá Estonské muzeum umění (Eesti Tarbekunsti-Ja Disainimuseum). Vstup do muzea je v ulici Lai, č.p. 17. I přes silnou konkurenci všech památek budí sýpka pozornost v celkovém městském panoramatu.
Barokní obdélná třípatrová sýpka má délku 36 m, výšku 13 m a šířku 16,7 m. Pro baroko je příznačný pravidelný rozvrh stavby. Delší jihozápadní průčelí má ve všech patrech tři nad sebou situované otvory k příjmu a výdeji zboží. ...Nad nimi jsou vysunuté střešní vikýře. V nich byly kladky k vytažení pytlů se zrnem do vyšších pater. Průčelí má také pravidelné uspořádání obdélných okenních otvorů. V každém patře jsou čtyři okna se dřevěnými okenicemi. V delším severovýchodním průčelí sýpky chybí okenní otvory ve vyšších patrech a také střední otvory k příjmu a výdeji zboží, s výjimkou toho v přízemí. Střešní vikýře nejsou na rozdíl od těch na jihozápadní straně vysunuté. Namísto toho z nich vystupuje trám s kladkou. Sýpka má vysokou valbovou střechu. Přízemí a druhé patro mají kamenné klenby spočívající na střední řadě obdélných pilířů. První patro je plochostropé..
Stavba největší sýpky ve městě byla zahájena v roce 1683. K jejímu dokončení došlo nejpozději v roce 1695. V letech 1823-1824 prošla rekonstrukcí podle návrhu architekta J. ...D. Bantelmanna. Z té doby pochází dnešní střecha. V období 1974-1980 proběhla další rekonstrukce při níž byla sýpka upravena k účelům Estonského muzea umění. V dřívějších dobách byla známa jako městská sýpka..
|
Přihlášení |
