
Nejlepší období na prohlídku radnice v Tallinnu je červenec a srpen. V této době je součástí prohlídky také podkroví. V neděli je zavřeno. Po zbytek roku je třeba si rezervovat místo na prohlídku s průvodcem předem na oficiální webové stránce radnice http://raekoda.tallinn.ee/visit-us/. O víkendech je zavřeno. Radniční věž je otevřena nezávisle na radnici každý den od půlky května do půlky září.
Svou dnešní podobu získala v letech 1402-1404. Nejstarší část radnice je považovaná za nejstarší zachovalou světskou stavbu v Tallinnu. Směrem k západu terén pod radnicí stoupá, její přízemí proto přechází do suterénu. Výška východní strany budovy včetně úzké polygonální věže je 64 m. Severní průčelí radnice má s výjimkou západního konce podloubí. Budova je krytá vysokou sedlovou střechou. Všechna podlaží radnice jsou klenutá. Ve východní části přízemí byla pec teplovzdušného topení. Zbytek přízemí sloužil jako skladiště. V prvním patře jsou místnosti s nízkými valenými klenbami s lunetami. Tři valeně klenutá pole ve větší západní místnosti podepírají čtyři čtverhranné pilíře. Toto podlaží sloužilo k potřebám běžného denního provozu radnice. Mnohem prostornější západní sál v druhém patře byl určen k lidovému shromáždění. Sál je klenutý šesti poli křížové klenby spočívajícími na dvou pilířích. Oba pilíře ve druhém patře přitom stojí v prostoru mezi dvojicemi pilířů v prvním patře. Váha klenby druhého patra je tedy přenesena na pilíře prvního patra a přízemí prostřednictvím klenby. Ve střední části druhého patra je zasedací místnost městské rady, klenutá dvěma poli křížové klenby s dělícím pásem..
Sloužila také jako divadlo, tato její funkce je zmíněna v roce 1364. V první čtvrtině 14. stol. bylo přízemí radnice prodlouženo. Z Tallinnu (dolního města) se stalo významné hanzovní město. To bylo do značné míry nezávislé na Livonských rytířích, kteří od roku 1346 vlastnili hrad a horní město na kopci Toompea. V letech 1371-1374 byla budova radnice opět prodloužena do své dnešní délky. Z této doby pocházejí některé vyřezávané dřevěné lavice. V letech 1402-1404 bylo postaveno druhé patro s novými reprezentačními sály. Na východní straně byla postavena dnešní štíhlá polygonální věž. Z této doby pochází také dnešní podloubí na severní straně radnice a další dřevěná lavice. Městské zastupitelstvo zaměstnávalo strážníky. Ti se starali o pořádek ve městě. Z věže radnice hlídali město proti požáru a nepřátelským vojskům. Případný poplach hlásili zvonem. Snad právě proto měla věž od roku 1530 pozlacenou korouhev v podobě válečníka, přezdívanou Starý Tomáš. V roce 1627 dostala radniční věž novou pozdně renesanční střechu. Barokní přestavba v letech 1650-1652 smazala mnohé gotické prvky stavby. Podloubí a okna v přízemí byly zazděny. V 19. stol. získala radnice novogotická okna. Radniční věž byla poškozena při ruském bombardování 9. března 1944. Korouhev Starý Tomáš je dnes vystavena ve sklepení radnice. Věž byla opravena v roce 1952, přičemž dostala kopii původní korouhve. Od roku 1966 má druhou kopii korouhve. Po válce byla zahájena rekonstrukce celé stavby, přičemž bylo znovu otevřeno původní podloubí. Svému účelu radnice sloužila do roku 1970. Od roku 1997 je spolu s celým starým městem na seznamu Světového dědictví UNESCO..