Výsledky hledání míst

Městské opevnění pochází asi ze 13.st. Na čtyřech místech stály městské brány chráněné věžemi. U řeky Labe byly hradby posíleny vodními příkopy. Jedinou dochovanou věží je Šindelářská věž. Zbytky městského opevnění najdeme i na dalších místech.

Pozůstatky městských hradeb, které od 14. století navazovaly na opevnění bílinského hradu. Obnoveny po husitských válkách, od třetiny 19. století postupně zdemolovány s výjimkou jihozápadní a jihovýchodní části.

Pozůstatky opevnění kdysi biskupské Mohelnice se nacházejí téměř po celém obvodu hrazeného města. Nejzachovalejší je fortna pod kostelem s latinským nápisem z roku 1540, dochovala se i řada bašt a úseků hlavní zdi.

Město původně opevněno palisádami a příkopy. Kamenné hradby doloženy 1379. Pozdně got. opevnění postavil 1525–7 Štěpánek Netolický, dále zdokonalováno, naposledy dobýváno císařskými 1620–22. Od 18. stol. degradovalo, koncem 19. stol. zčásti zbořeno.

Místo původních palisád postavena do 1327 kamenná hradba s čtyřmi branami a fortnou. Zesílení počátkem husitských válek a na přelomu 15. a 16. stol. Po dobytí Uničova Švédy 1642 nové zemní prvky, poslední oprava 1742. Od poč. 19. stol postupný zánik.

Opevnění Tábora předcházely hradby původního města Hradiště, částečně využité husity. Ti zde vybudovali asi nejdokonalejší opevnění přelomu středověku a raného novověku v Čechách, dále rozvíjené za třicetileté války, silně postižené demolicemi v 19. stol.

Z více jak 3/4 dochované opevnění města Chrudim včetně částečného opevnění předměstí, zbytky bašt a plných věžic, částečné fragmenty městských bran, znatelný průběh příkopu a cenná soustava zachovalých vstupních branek pro pěší (fortny).

Opevnění Nového Města bylo vybudováno za pouhé dva roky (1348–50) po vnějším obvodu lokace od Vyšehradu přes Karlov až k Vltavě na Poříčí. Zpevňovaly ho hranolové věže, otevíralo se čtyřmi branami. Po poškození za třicetileté války ho nahradily barokní fortifikace. Z většiny zaniklo koncem 19. stol.

Rozsáhlé sklepení vybudované v pískovci od r. 1596. Původně sloužilo k uschování zboží, potravin, zásob a listin. Dále využíváno i místním pivovarem. Za třicetileté války sloužilo jako útočiště pro vojáky, za 2. sv. války upravováno na protiletecký kryt. Od března 2011 kulturní památkou.

Městský chudobinec, založen r. 1414 Ctiborem (či Stiborem) z Beckova. Přestavěn r. 1640 a upraven v 2. polovině 19. století. Kaple sv. Alžběty zaklenuta pozdně renesančními klenbami. Nejstarší dosud fungující sociální zařízení na Slovensku.

Městský dům, původně zvaný Záloženský, byl postaven na počátku minulého století v době národního obrození. Od roku 1909 je majetkem města Přerov.

Dům s věží, postavený na zbytku bývalého opevnění. Z hlavní části domu vystupuje bašta jako podnož. Dům má středověké jádro. Přestavba na poč. 19. stol. Trojosé průčelí věže členěno lizénami. Severovýchodní fasáda tvořena režnou kamennou hradební zdí. Kulturní památka od r. 1987.

Objekt je prvně zmiňován v r. 1598 jako Dvůr u okrouhlého kamene. V r. 1682 dala hraběnka Marie Anna Františka z Valdštejna svobodný dvůr přestavět na své reprezentativní přechodné sídlo. Ve 2. polovině 19. stol. proběhy klasicistní úpravy a objekt sloužil jako hotel. V l. 2018-2020 rekonstruován.

Obdélný jednopatrový řadový barokní dům postaven po požáru v r. 1708. Mansardová střecha a fasáda z doby kolem r. 1770. Sloužil jako kaplanka pro kněze kostela sv. Petra a Pavla. Fara římskokatolické farnosti je zde i dnes. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Přízemní dům s bohatě zdobeným štítem. Původ asi z poslední třetiny 18. stol. Hlavní průčelí s tabulovým štítem. Přízemní dům na obdélném půdorysu. Horní nástavec zdobí zrcadlo kasulového tvaru. Sedlová střecha krytá plechem. Boční průčelí hladké. Dům zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.