Výsledky hledání míst

Empírová patrová budova z doby kolem pol. 19. stol. Jednopatrové stavení, patro roubené, omítané. Průčelí patrové, vzadu, vlivem svahu, přízemní. V přízemí dochované zbytky původního vybavení. Střecha valbová, původně šindelová. Mandl s bělidlem zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Ocelodřevěná rozhledna na Hustopečském starém vrchu uprostřed mandloňového sadu byla pro veřejnost otevřena v březnu 2012 a od té doby je přístupná volně. Stavba vysoká 17,5 m má ve výši 12,5 m zastřešenou vyhlídkovou plošinu, k níž vede vřetenové schodiště. Výhled je především na jih a východ.

Betonový Mánesův most přes Vltavu byl vybudován v letech 1911-1916 a nahradil železnou Rudolfovu lávku pro pěší. Svůj název nese bez přerušení od r. 1920. Vede od Rudolfina ke stanici metra A Malostranská na Klárově.

Zámek stojí na místě tvrze (13. stol.), která byla krátce před r. 1600 přestavěna Jeronýmem Hrobčickým z Hrobčic na renesanční zámek. Po požáru r. 1712 barokně přestavěn, arch. T. Hafenecker. R. 1945 zámek zkonfiskován rodu Lažanských, poté zde bylo sídlo ředitelství Státních lesů a později muzeum.

Městská památková zóna Manětín chrání kromě významných solitérů (zámek, kostely) i maloměstskou barokní a pozdější zástavbu, doplněnou jedinečně zachovaným souborem více než 80 barokních soch a 32 kamenných váz v celém intravilánu městečka.

Jednokřídlý barokní lovecký zámeček hraběte Františka Josefa z Valdštejna z r. 1711 od stavitele Mikuláše Raimondiho. Dnes slouží objekt jako myslivna.

Manneken Pis je malá plastika zobrazující nahého chlapce čůrajícího do fontány. Pochází z roku 1619. Během času 3x ukradena. Naposledy rozbita a z úlomků vytvořena současná soška. Časem darováno městu asi 700 šatiček pro oblékání chlapečka.

Manor house byl vystaven ve 2. pol. 19. století rodem Rothschildů jako účelový objekt při jižní bráně zámeckého parku. Sloužil k relaxaci majitelů, ale i jako strážní objekt při bráně k oboře Bažantnice. Vzorem budovy se staly venkovské anglické usedlosti.

První písemná zmínka o Manském dvoře pochází z roku 1242, kdy byl na dvoře uváděn Konrád z Hohenbergu. Během staletí se ze srtážního místa proměnil ve velkostatek. Jde o soustavu budov v chebském stylu.

Manufakturu na výrobu keramiky založil v r. 1799 Josef Weiss za podpory Josefa Hilgartnera z Lilienbornu. Rozkvět začal až po r. 1816. Továrna proslula výrobou anglické kameniny tzv. westwoodu. R. 1882 byl provoz továrny ukončen a objekt sloužil k různým účelům. Dnes je kulturní památkou ČR.

Plátenickou manufakturu nechal někdy kolem poloviny 18. století vybudovat Jan Ludvík Harbuval Chamaré. Později se zde začaly vyrábět i jemné druhy plátna a tzv. tažné plátno, zvláště ubrusy a závoje. Za Jana Antonína Harbuvala Chamaré v 60. letech 18. století manufaktura upadla.

Manufakturu založil v r. 1755 František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie, v místě starších keramických dílen ze 17. stol. Vyráběla se zde tzv. holíčská fajáns. V r. 1827 byla výroba ukončena a od r. 1836 komplex sloužil jako kasíno, tančírna, divadlo a byty zaměstnanců císařského majetku.

Rozhledna Mařenka byla postavena na vrchu stejného jména r. 2012. Stavba z betonu, kamene, oceli a dřeva je vysoká 31 m, krytá vyhlídková plošina je ve výši 28 m. Je volně přístupná po modré značce od Dašovského mlýna u obce Štěměchy.

Jedna z nejnavštěvovanějších, asi nejznámějších a snad i nejkrásnějších vyhlídek v Českém Ráji. Otevírá pohled na Hruboskalsko, Kozákov, Trosky a zámek Hrubá Skála.

Na 300 schodů z nahrubo otesaného žulového kamene v prudkém kopci. Mariánské schody byly vybudovány osadníky pro snazší dostupnost údolí Bílé Desné.