Výsledky hledání míst

Skromné zbytky jednodílného hrádku s nejsnými počátky. Poprvé zmiňován v souvislosti sVartenberky a Lemberkem. 1431 byl Lužičany vypálen. Několikrát obnoven, avšak 1467 dějiny hradu definitvně končí.

Středověký hrad založený ve 12. století. Ve 14. století jej rozšířili Frankopané. Od 15. století byl významnou pohraniční pevností v bojích s Osmanskou říší. Po ztrátě vojenského významu v 18. století zpustl a dochoval se jako zřícenina.

Zřícenina snad královského hradu, doloženého k r. 1272 za Protivce z Herštejna. Po r. 1331 majetkem pražského biskupství. R. 1510 dobyt a rozbořen jako sídlo loupeživého Zdeňka Dobrohosta z Ronšperka. Zachována spodní část okrouhlé věže.

Zřícenina ranně gotického hradu z počátku 13. stol. Největší rozkvět v 16. a počátkem 17. stol. majetkem rodu Žerotínů, z této doby renesanční přestavby a přístavby. Za třicetileté války značně zchátral.

Knížecí hrad postavený koncem 13. stol. na místě starší pevnosti zanikl po r. 1484. V r. 1794 Hans Heinrich VI. von Hochberg, majitel nedalekého zámku, pověřil architekta Christiana Wilhelma Tischbeina přestavbou zbytků hradu na romantickou zříceninu. Na konci II. světové války hrad vyhořel.

Zřícenina barokního zámečku založeného jezuity ve 40. letech 18. století poblíž kostela. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 slouží dál jako škola. Na začátku 19. století vyhořel a zůstalo po něm několik zbytků zdí. Původní podoba není známa, podle stabilního katastru snad měl čtvercový půdorys.

Zříceniny hradu Starý Rybník založeného kolem r. 1360 Rabem z Mechelsgrünu. Gotický hrad byl renezančně a barokně přestavován. V roce 1792 po zasahu bleskem vyhořel a bez oprav chátral. Postupem času se změnil ve zříceninu.

Skromné pozůstatky skalního hradu založeného pravděpodobně ve 13. století. Roku 1318 zde pobýval Půta z Vidimi. Doba zániku hradu není známa. Do dnes dochována jedna tesaná místnůstka, cisterna a draže po trámech.

Druhý židovský hřbitov v Roudnici vznikl počátkem 17. století při přesunu ghetta do nové polohy. Používal se do roku 1896, po II. světové válce zchátral. V 90. letech 20. století byl obnoven a vybaven novým vstupem v horní části.

Ves Světlá se vzpomíná jako součást zdouneckého panství od r. 1412. V r. 1750 již zde stál pouze panský dvůr a ovčín. Do r. 1951 byla půda obhospodařována rodinou posledního majitele panství Huga Strachvice. Ve 2. polovině 20. století statek chátral a část se stala zříceninou.

Zřícenina hradu pánů ze Štědré z 2. pol. 14. st. Za Jindřicha z Plavna r. 1418 dobyt vojskem Václava IV. Za Gutštejnů po r. 1488 opuštěn. Dochovány zbytky hradeb, cisterna a valeně klenuté sklepy paláce, na předhradí předsunutá bašta.

Zbytky tvrze z roku 1279 v majetku snad Hechtů z Rosic. Po rozboření Hynkem z Valdštejna r. 1408 uváděna jako pustá.

Zřícenina jednoho z původně dvou šebetovských vodních mlýnů, který byl založen zřejmě někdy v 17. stol. Prvně je mlýn zakreslen na mapě z r. 1832. Dodnes zůstal zachován pouze jeho sklep.

Zřícenina skal. hradu. Přip. r. 1431 jako maj. Beneše z Vartemberka. R. 1453 zmiň. jako manské sídlo. Brzy poté zřejmě zanikl. R. 1760 zde zřízena poustevna, fungující do r. 1773. Hrad byl zal. na strmém pískovcovém suku, od něhož získal i své jméno.

Středověký hrad na čedičové skále v 1. polovině 13. století, nejdříve patřil míšeňské diecézi, poté Sasku. Mimo jiné se hrad proslavil jako vězení hraběnky von Cosel. Poškozen výbuchem v r. 1813, od pol. 19. století restaurován a zpřístupňován.