Výsledky hledání míst

Hrad byl založen zřejmě za Boleslava I. v místě staršího dřevěného opevnění. V letech 1509-1941 byl sídlem rodu Hochbergů. V 18. stol. a počátkem 20. stol. přestavěn a rozšířen. Za 2. světové války byl upravován pro vojenské účely. V 70. letech zahájena rekonstrukce.

Historizující neoklasicistní rodinná hrobka v podobě hřbitovní kaple vystavěná v r. 1883 posledním lichnovským fojtem Josefem Kubartem pro sebe a svou rodinu. Hodnotný interiér s malovaným klenutým stropem a hlavním oltářem.

Kamenný pomník zbudovského rychtáře Jakuba Kubaty byl postaven r. 1904 podle návrhu Václava Suchomela přímo na Blatech v blízkosti údajného místa, kde byl na břehu Bezdrevského či Soudného potoka Kubata popraven. Ze Zbudova k němu vede zelená značka.

Asi pětimetrová dřevěná vyhlídková stavba byla na Kubíčkově skále u Tlumačova vybudována v létě r. 2012 a volně zpřístupněna veřejnosti v září téhož roku. Je součástí česko-německého projektu.

Kubistický rodinný dům podle projektu Josefa Gočára, postaven v letech 1911–1912.

Dům z let 1913 – 1914 podle projektu Františka Josefa Hodka s kubistickou fasádou architekta Josefa Chochola.

Kubistický sloup veřejného osvětlení, významné dílo raného kubismu od architekta Emila Králíčka. Byl postaven v souvislosti s kubistickou úpravou Kalousovy (též Adámkovy) lékárny na Václavském náměstí v letech 1912–13 firmou Matěje Blechy.

Kubistický trojdům, evokující průčelím a mansardovou střechou barokní palác, navrhl Josef Chochol. Vystavěn v letech 1912­‒1913 pro Josefa a Jana Bayerovi a stavitele Fr. Hodka a Ant. Beladu. Reliéf Ctirada s lyrou zpívajícího Libuši snad od sochaře Ladislava Křtína. Památkově chráněn od r. 1958.

Rokokový palác z let 1764–1769, přestavěný Karlem Kučerou. Je připisován J. J. Wirchovi. Během 19. století sloužil jako činžovní dům, v 1. polovině 20. století jako hotel, po válce kanceláře. Rekonstruován v 90. letech 20. století.

Renesanční dům (též Rožmberský) si jako jediný na netolickém náměstí zachoval původní štíty i další detaily. Od konce 19. století zde shromažďoval JUDr. O. Kudrna své sbírky, které se po II. světové válce staly základem dnešní muzejní exposice.

Zatopený žulový lom nad obcí Hříměždice. Dříve také nazývaný Kujalův lom podle bývalého majitele, který v okolí vlastnil několik kamenolomů. Dříve výcvikové středisko pro armádní potápěče. Dnes rekreační místo.

František Antonín Špork budoval od r.1695 lázeňské středisko. V l.1707–1717 postaven špitál s kostelem, kryptou, klášterem Milosrdných bratří a lékárnou. Sochařská výzdoba od barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Koncem 18.st. přestavba špitálu.

Renesanční kulisová brána uzavírá vjezd z náměstí do Podbranské ulice. Pochází z konce 16. stol. V přízemí má půlkruhovitě zaklenutý vjezd, nad ním nepravé patro se dvěma slepými okny, nad nimi zakončena štítem členěným pilastry a završena proti sobě obrácenými volutami s odstupňovanými čučky.

Jeskyně Kůlna je součástí Sloupsko-šošůvských jeskyní, už v roce 1880 zde archeolog J. Wankel našel stopy po pravěkém osídlení. Za 2. sv. války zde byla nacistická podzemní továrna. Po roce 1961 další významné archeologické nálezy.

Kunčický bludný balvan je největší známý bludný balvan v ČR. Byl objeven r. 1954 během základových prací na slévárně tehdejší Nové huti Klementa Gottwalda. Byl vyzdvižen z hloubky 6,8 m. Nyní je umístěn na betonovém podstavci. Od r. 1990 je přírodní památkou.