Výsledky hledání míst

Křížový kámen - smírčí kříž : kamenná obdélníková deska s reliéfem latinského kříže. Zasazená je do vyzděného masivního spárovaného kamenného podstavce. Snad středověkého původu (?), ve starém evidenčním listě - z třicetileté války (?). U silnice pod starým mlýnem na východním okraji města.

Masivní žulový křížový kámen - smírčí kříž ve stromořadí u silnice mezi Kolincem a Buršicemi. Snad středověkého původu? Ojedinělá památka svého druhu v regionu.

Vyhlídková věž (487 m n. m.) byla přistavěna k již stojícímu kostelu. Na místě stával pův. poutní kostel z r. 1755. R. 1782 byl zbourán a r. 1862 byl postaven nový. R. 1932 byla přistavena vyhlídková věž. V l. 1967–95 součástí vojenského prostoru. R. 2004 byla věž po opravě otevřena pro veřejnost.

Barokní křížová cesta vedoucí od kostela v obci Ruda až na Křížový vrch, postavená Jiřím Greschenbergerem v roce 1760 v souvislosti se stavbou místního poutního kostela Panny Marie Sněžné, poutě každoročně první neděli v srpnu.

Soustava několika skal na česko-německé hranici nad Dolní Světlou. V roce 1778 v prusko-rakouské válce tu bylo opevnění Rakušanů. Později zde stávala výletní restaurace.

Krkavčí skály čili Vajoletky u Křižan, jak se také těmto dvěma věžím a skalním blokům říká, jsou pískovcové asymetrické vrcholové skály využívané hojně horolezci již od r. 1893. Tato skupina skal se nachází v jihozápadní části Krkavčího návrší západně a severně od Křižan.

Rozhledna (18,2 m, 504 m n. m.) postavena Klubem českých turistů r. 1900 (projekt ing. J. Kubeš). R. 1924 přistavěna turistická chata. Po 2. světové válce objekt uzavřen a využíván pro vojenské účely. R. 1991 rozhledna zpřístupněna a navrácena KČT. Nyní v soukromém vlastnictví, denně přístupno.

Zámek přestavěný z hradu. Hrad krnovských vévodů ze 14. st. Od r. 1523 patří braniborským markrabatům, v l. 1531-4 přestavěn na renesanční zámek. V. l. 1622-1945 patří Liechtensteinům, barokní úpravy v 17. st., po požáru r. 1779 opraven klasicistně.

Za Vančurů z Řehnic v 16. stol. vystavěn renesanční zámek. R.1726 Josef František z Vrbna přestavěl barokně. Je čtyřkřídlý jednopatrový. Za Šporků v r.1842 opravován. V r.1919 zde zřízen sirotčinec a pak domov důchodců, nyní v soukromém vlastnictví.

Arcibiskupský zámek s komplexem zahrad a obrazárnou, rezidence olomouckých biskupů, byl původně gotický, později renesanční hrad. Během 30leté války byl zničen.V 17. st.byl postaven raně barokní palác. Po ničivém požáru byl obnoven v rokokovém stylu.

Renesanční tvrz ze 16. st. je patrové stavení se sedlovou střechou, v průčelích se zachovanými mohutnými opěráky. Některé zdi mají tloušťku až 1,5 m. Od r. 1885 sloužila jako hostinec.

Zámek byl postaven pravděpodobně koncem 16. stol. Zámek byl ve tvaru písmene U otevřený na západní stranu. Později bylo severní křídlo zbořeno a nahrazeno novostavbou. Dnes je v zámku umístěna zvláštní internátní škola.

Opevněný renesanční zámek byl založen r. 1420 Erikem VII. Pomořanským jako hrad Krogen. V l. 1574–85 přestavěn Frederikem II. na renes. zámek. Po požáru r. 1629 obnoven v l. 1629–39 Kristiánem IV. Po dobytí Švédy r. 1658 zesíleno opevnění. V l. 1785–1923 kasárna, poté rekonstrukce. Památka UNESCO.

V barokní zámek byl přestavěn po roce 1834 Františkem Xaverem z Dietrichsteina ze staršího sídla postaveného zábrdovickými mnichy. Roku 1920 se zámek stává sídlem Školního lesního podniku Vysoké školy zemědělské v Brně.

Křtitelnice svatých Vartana a Hovhannese navržena architekty Jimem Torosyanem a Romeem Julhakyanem. Vysvěcena 26. září 2008. Stavba financována Armenem Sarkissianem.