Výsledky hledání míst

Opevněný renesanční kaštěl (zámek) nechali v 17. století, zřejmě na místě staré tvrze, postavit Pongrácové, kterým patřil až do r. 1948. Poté byl zestátněn a opraven pro potřeby Považského muzeu v Žilině. V r. 1995 navrácen v restituci a prodán. Dnes v soukromém vlastnictví.

Stavbu zámku v Březnici zahájili pánové z Bünau počátkem 17. století. Roku 1603 bylo dokončeno dnešní západní křídlo, zvané starý zámek. Novější část se čtyřmi nárožními věžemi pochází z 18. století, současnou podobu získala v následujícím věku. Po devastaci v 90. letech obnoven pro potřeby NPÚ.

Původně renesanční zámek, za třicetileté války vypálen. V r. 1716 barokně přestavěn. R. 1815 koupil panství hrabě Kinský. Při přeměně v ženskou věznici odstraněna převážná část umělecké výzdoby. Devastován, když sloužil jako nemocnice a kasárna.

Jeskyně objevená náhodně r. 1964 při ražení krátké štoly. Jeskyně má charakter vysokého podzemního kaňonu, ve kterém po celé délce protéká podzemní potok. Je zde jeden z největších známých krápníků v Evropě. Na nejvzdálenějším místě od vchodu je hluboké a plošně rozlehlé jezero.

Původní mohutnou renesanční tvrz nechal v letech 1720-1724 F. J. Černín přestavět na trojkřídlý barokní zámek. Okolo anglický park s řadou romantických staveb. V roce 1945 se stal zámek vlastnictvím státu.

Renesanční zámeček byl postaven na místě starší tvrze plukovníkem Hanibalem ze Schaumburga kolem roku 1630. Kolem roku 1830 byl přestaven,a později byl založen anglický park. Dnes je zámek soukromým majetkem

Původní panské sídlo tvořené gotickou kamennou dvoupatrovou věží, snad z 2. pol. 14. stol., přestavěno a rozšířeno ke konci 16. stol., za Ladislava ze Šternberka renesančně. Později sídlo přestavěno na sýpku.

Rožmberský renesanční letohrádek vybudovaný ve stylu italské renesanční vily. V roce 1601 koupil vilu císař Rudolf II., krátce na to ji však získali Eggenbergové a roku 1719 Schwarzenbergové. Cenné interiéry s malířskou a štukovou výzdobou.

Železobetonová rozhledna na nejvyšším bodě hřebene mezi Labem a potokem Čepel jižně od centra Roudnice nad Labem. Postavena roku 1935, nedávno opravena.

Někdy po roce 1701 byl postaven na místě bývalé tvrze zámek.

Původní renesnační tvrz byla poškozená za třicetileté války. V polovině 17. stol. přestavěna na barokní zámek. Do roku 1738 vlastní zámek Eichendorfové, poté začíná střídat majitele. V roce 1937 vyhořel. Opravován v letech 1953 - 1971.

Dřevěná rozhledna pův. vysoká 15 m z r. 2006, pro zchátralost r. 2025 snížena o 2 patra na 10,5 m. Nyní dvě vyhlídkové plošiny a rozhled nejen na Velkopavlovickou vinařskou oblast, ale i na Novomlýnské nádrže a na Pálavu.

V roce 1989 byla nedaleko vrcholu postavena vojenská hláska, v roce 2001 přestavěná na telekomunikační věž s rozhlednou ve výšce 32 metrů, ze které je za dobrého počasí nádherný výhled do jižních Čech i do Rakouska.

V pol.18.st. na místě, kde kdysi stávala tvrz, vystavěna rezidence pro louckého opata, v letech 1789-96 přestavěná na barokní zámek. V letech 1948-68 sloužil jako škola. R.1984 přestavěn na rekreační a školící středisko a poč.21.st. změněn na hotel.

Barokní mlýn Krcáb (původně Masnerův mlýn nebo také Krcál) stojící na Voznickém potoce je z roku 1706. Jedná se o obdélnou patrovou budovu částečně s dřevěnými stropy.