Výsledky hledání míst

Kostel v Bystřici vznikl zřejmě již ve 13. století. Současný farní kostel je trojlodní barokní stavba z let 1750-1753 s gotickým jádrem. V r. 1841 stavbu poničil požár. K poslední větší opravě došlo ve 2. polovině 19. století.

Farní kostel sv. Vavřince v Seči je renesančního původu a byl dostavěn kolem r. 1620 za Karla Záruby z Hustiřan. Jeho loď je raně barokní. Zachován bez rušivých pozdějších úprav. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka ČR.

Pozdně barokní kostel, jednolodní stavba s půlkruhovým závěrem a hranolovou věží, byl postaven v letech 1775-1778 asi 35 m severně od svého předchůdce, který byl následně zbořen. V průběhu 19. století proběhly stavební úpravy kostela.

Hornický kostel v Horní Blatné vznikl r. 1538 jako dřevěný a protestantský. Kamenný postaven r. 1594, jako katolický r. 1686 zasvěcen sv. Vavřinci, barokně přestavěn v letech 1754-1755, rekonstruován v letech 1993-1997. Nyní farní administrován ex currendo z farnosti Ostrov nad Ohří.

Kostel sv. Vavřince je pozdně románského původu z 2. poloviny 13. století, barokně upravován v závěru 18. století. Dochovány renesanční zvony. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Vavřince je pozdně barokní stavba z konce 18. století, k níž byla r. 1853 přistavěna sakristie. Opravován byl začátkem 21. století. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Vavřince v Plenkovicích je raně gotického původu, což dosvědčuje jeho jádro. Nyní v barokní podobě ze 17. století. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami je zároveň od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Vavřince pochází z let 1782–1783. Je to zděná bezvěžová orientovaná jednolodní stavba. Na jihu k lodi přiléhá drobná předsíň. Kostel má sedlovou střechu. Presbytář osvětlují okna z boku a jedno oválné v závěru. Kostel není kulturní památkou. Na hřbitově hranolovitá dřevěná zvonice.

Barokní kostel z roku 1708 v dominantní poloze na horním okraji vsi. Bývalý hřbitov kolem něj vyklizen, přístupové schodiště rozpadlé. Na přilehlé návsi barokní sochy.

Původně románský kostelík, rozšířený a přestavovaný v 15. a 18. století. Stojí nad údolím Ohře severozápadně pod obcí. Po požáru roku 1961 měl být demolován, k čemuž naštěstí nedošlo.

Presbytář původně gotického, výrazně barokně přestavěného farního kostela předměstské osady starých Litoměřic, zůstal jako jediný zbytek stavby po demolici lodi a věže při stavbě školní budovy roku 1852. Později byl přepatrován a proražen novými okny.

Barokní orientovaný hřbitovní kostel z let 1720 – 1722 od P. P. Columbaniho na místě kostela z roku 1601. V roce 1868 byl kostel zásadně opraven. Další velké opravy proběhly na počátku devadesátých let 20.století.

Kostel, původně zasvěcený Matce Boží, vystavěn asi na přelomu 13.a 14.st., r.1311 byl vysvěcen. Původně gotická stavba barokně upravena. I přes tyto úpravy si však kostel zachoval základní gotickou podobu.

Na místě původního kostela ze 14.st. vystavěn v novogotickém stylu kostel nový . Děkanský chrám sv. Vavřince dostavěn r.1889. Z původního kostela bylo převzato 5 zvonů, které byly postupně zrekvírovány. V roce 2002 pořízeny tři nové kostelní zvony.

Probošt augustiniánské kanonie ve Šternberku Jan Josef Glätzl nechal v letech 1747-1748 na základech staršího kostela vystavět podle projektu Matyáše Wagnera farní kostel. U kostela stojí fara, vystavěná r.1746.