Výsledky hledání míst

Centrální barokní hřbitovní kostel z 18. století. Vybavení kostela rovněž z 18. století. Na hřbitově je řada zajímavých empírových litinových náhrobníků z nedalekých hořovických železáren.

Hřbitovní kostel z let 1643–49 postavený podle projektu Carla Luraga jako raně barokní centrála se třemi apsidami a štíhlou věží. Dosud slouží potřebám několikrát rozšiřovaného městského hřbitova, na kterém najdeme řadu pozoruhodných náhrobků.

Bezslohový kostel sv. Rocha pochází z r. 1857. Obdélníková hladká stavba s půlkruhovým závěrem. Věž na západní straně, sakristie na severní straně. Zařízení kostela jednoduché z doby výstavby kostela. Oltář ve stylu druhého rokoka. Před kostelem kamenné sousoší Kalvárie z roku 1862.

Jednolodní obdélný klasicistní kostel s mírně odsazeným obdélným kněžištěm byl postaven v letech 1826–1830. V letech 2012–2013 byl opraven. Zdejší farnost je součásti římskokatolického děkanátu Krnov, spravuje jej administrátor excurrendo. Kostel je památkově chráněný od roku 2006.

Původní kaple z let 1860-1862 byla roku 1908 opravena a přestavěna do podoby kostela. Nynější stavba je filiálním římskokatolickým kostelem sv. Rodiny ve farnosti Nové Město nad Metují bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel byl postaven v letech 1886-1887 v novogotickém stylu. Postaven místním stavitelem Jakobem Stabernakem. Interiér vyzdoben v beuronském stylu podle návrhu benediktina Gislena Béthunema. Přístupný při bohoslužbách pro potřeby přilehlého biskupského gymnázia.

Klasicistní kostel sv. Rodiny vznikl v letech 1858-1861 jako součást kláštera Kongregace mil. sester sv. Karla Boromejského, v letech 1933-1934 vyzdoben malbami v beuronském stylu. V letech 1950-1990 sloužil jako garáž, po restituci nákladně obnoven jako farní společně s kostelem sv. Martina.

Pozdně barokní kostel sv. Rozálie s farou byl postaven ve třetí čtvrtině 18. stol. Autorem stavby byl nejspíše stavitel a architekt Jan Karel Hromádko. Kostel slouží římskokatolické církvi jako kostel farní. Fara je nyní využívána jako penzion.

Původní německý luteránský kostel z let 1611–14 se po roce 1624 stal součástí paulánského kláštera. S ním byl roku 1784 zrušen a nadále účelově využíván (mincovna). Od roku 1863 obnovován pro evangelíky (postupně do roku 1950), jimž slouží dosud.

Hodnotný původně gotický kostel ze 14. století, vkomponovaný do prostoru městského hřbitova. Zachován čtyřboký presbytář, jižní vstupní portál a křížová žebrová klenba se středovým svorníkem z 15. století. Přestavěn v 18. století. V interiéru dřevěný trámový strop. Památkově chráněný.

Na místě původního kostela vystavěn nový barokní kostel v l. 1729–1731. Z původního raně barokního kostela zachovány zbytky zdí a věž, která ale byla ranně barokně přestavěna. Ve věži zvon, ulitý r.1558.

Kostel sv. Šebestiána, Rocha a Rozálie je v současné podobě pozdně barokní stavba z roku 1794, kdy byla obnovena po požáru. Jde o filiální kostel ve farnosti Klobouky u Brna, který není památkově chráněn.

Quedlinburské opatství založeno r. 936. Opatství bylo vlastnictvím císařské rodiny. Abatyše měla hlas v císařském sněmu. Za reformace se opatství stalo protestantským. Kostel sv. Serváce je významná románská stavba, používán luteránskou evangelickou církví. Na seznamu světového dědictví UNESCO.

Románský kostel v místě předchůdce z 8. stol. postaven po požáru v l. 1079–80, znovu po r. 1142, rozsáhlá přestavba od 70. let 13. st. do r. 1332. Po poškození bleskem r. 1472 obnoven do r. 1495. Dochováno převážně raně gotické unikátní halové pětilodí s chórovým trojvěžím a mělkým presbytářem.