
Kolegiátní kostel aneb Stiftskirche St. Servatius je někdy hovorově označován v němčině jako Quedlinburger Dom, quedlinburská katedrála, i když to nikdy nebylo sídlo biskupa. Je věnována svatému Servatiovi z Tongerenu a svatému Denisu a je významná románská stavba. Kostel, známý jako Stiftskirche St. Servatius, je používán luteránskou evangelickou církví. V letech 1936-1939 byly ve sboru provedeny změny, aby se lépe hodil jako nacistická svatyně. Gotická stavba byla vnitřně „vrácena“ do románského stylu. Kostel byl znovu vysvěcen v roce 1945 a restaurátorské práce na některé části kostela od té doby probíhají dodnes. Dnes jsou převážně románské budovy na seznamu světového dědictví UNESCO.
Quedlinburské opatství v Quedlinburgu bylo založeno v roce 936 z iniciativy svaté Matthildy, vdovy po východofranském králi Jindřichovi, jako jeho památník. Quedlinburské opatství bylo v císařském vlastnictví a jedno z asi čtyřiceti samosprávných císařských opatství Svaté říše římské. Císařský svobodný světský říšský klášter Quedlinburg, Svobodné světské císařské opatství Quedlinburg, bylo vlastnictvím císařské rodiny, ke které byla připojena vysoká škola světských kanonů, Stiftsdamen, společenství svobodných dcer vyšší šlechty a královské rodiny vedoucí zbožný život. Díky svým imperiálním konexím přilákala nadace bohaté dotace a brzy se stala bohatou a prosperující komunitou. Církevně byla abatyše quedlinburského kláštera vyňata z jurisdikce své diecéze, biskupa z Halberstadtu, a nepodléhala žádnému nadřízenému kromě papeže. Abatyše jako šéfka císařského opatství měla místo a hlas v císařském sněmu. Během reformace… číst dále
Svatý Servác z Tongeren, dříve také latinsky Servatius z Tongeren, pocházel pravděpodobně z Arménie, zemřel v roce 384 v Maastrichtu. Byl to nizozemský biskup v Tongeren a v Maastrichtu, uctívaný římskokatolickou církví jako světec. Jeho svátek se slaví 13. května. Servatius byl misionářem a pravděpodobně prvním biskupem v galském, nyní belgickém, městě Tongeren. Tento světec cestoval do Říma, kde se mu zjevil sv. Petr, předal mu svůj klíč od nebeského království, pověřil ho vedením církve a předpověděl invazi barbarských kočovníků Hunů. Servác se proto vrátil zpět, varoval před nájezdem obyvatele Tongerenu. Jemu samému bylo přislíbeno zemřít ještě před vpádem Hunů. Smutný se vrátil za svými svěřenci, aby jim oznámil hrozící trest a znovu je vyzval ke kajícnosti. Pak odešel do Maastrichtu v Holandsku, kde chtěl být pohřben a předem si připravil hrob. Ten byl po jeho smrti oslaven divy a snad v roce 564 byl už… číst dále