Výsledky hledání míst

Strážní hrádek nad obcí Oslavice založen patrně někým z rodu z Lomnice na přelomu 13.-14. stol. Zánik asi kolem roku 1355. Dochován nepatrný zbytek základů hranolovité věže.

Zachovalý reliéf hrádku zatím neznámé historie, situovaným na prudce klesajícím výběžku nad dnešní Vranovskou přehradou.

Zrekonstruovaný hrad, byl založen přibližně r. 1200, pravděpodobně jako sídlo chebského ministeriála. R. 1322 byl majitelem Jan Lucemburský; r. 1344 Kašpar Šlik. R. 1461 koupil zpustlý hrad radní Kašpar Juncker. Následovala renesanční zámecká přestavba. Od r. 1703 v majetku města Cheb.

Zříceniny hradu ze 14. st. Poč. 15. st. zpustlý, obnoven husity po r. 1424, dobyt a vypálen r. 1428 a 1435. R. 1450 znovu obnoven. R. 1471 neúspěšně obléhán. Zpustl před r. 1542. V neprostupném terénu dochovany zbytky budov, rozsáhlé valy a příkopy.

Zřícenina královského hradu, založeného pravděp. ve 2. pol. 14. stol. bánem a velkoknížetem Hrvoje Vukčićem z rodu Hrvatinić. Hrad se prvně zmiňuje r. 1407 jako majetek vojvody Sandalja Hraniće. V l. 1523 - 1878 byla Ostrovica pod osmanskou navládou. Hrad byl důležitou pohraniční pevností.

Skromné pozůstatky hrádku na vrcholu Velký Ostrý (1292 m n.m.) na státní hranici s Německem. Nejvýše položené hradní sídlo v ČR. Vznikl koncem 13. stol., jako zřícenina poprvé uveden na mapě roku 1512.

Zřícenina hradu z pol. 13. stol. V letech 1278–83 hrad zastaven zemskému správci Otovi Braniborskému, později ho získali v léno páni z Michalovic, po nich Berkové z Dubé a Vartenberkové. R. 1445 hrad dobyt, později sídlo purkrabí. R. 1515 zpustl.

Zřícenina gotického hradu. První zmínka z r. 1433. Zpustl po r. 1535, majitelé přesídlili do tvrze v Bílém Újezdě. V 18. st. jej těžce poškodili hledači pokladů. Dochovány rozsáhlé zříceniny bran, bašt, hradeb paláce a dalších budov.

Zřícenina hradu, postaveného ve 13.–14. stol. na ochranu tzv. České cesty. Byl královským majetkem, r. 1366 darován Mikuláši ze Seče, r. 1394 Ctiborovi ze Stibořic, poté zástavní držitelé hradu. Od r. 1496 Imrich a Martin Czoborové, dále Bakičové. Od konce 18. stol. Pálffyů, postupně zchátral.

Hrad poprvé připomínán r. 1289, postaven snad za Zdeslava z Osvračína. Poč. 14. stol. patřil Nachvalovi z Ostračína a později jeho synům. Byl vypálen a pobořen zřejmě poč. 20. let 15. stol. Ještě v 19. stol. zde stávaly vysoké zdi, průzkum v l. 1997–98 objevil zbytky paláce z konce 14. stol.

Zřícenina hradu, které dominuje Piastowská věž z 2. pol. 13. stol. Věž stojí na románských základech. Východní část hradu pochází z 16. stol. a byla mnohokrát přestavěna. Velká část hradu se zřítila po podemletí povodní r. 1813. Ve 20. stol. provedena dostavba.

Z dolního hradu v Otaslavicích se dochovaly četné valy a torzo obranné věže. První písemné zmínky jsou z r. 1377, kdy hrad získal Jan Puška z Kunštátu. Hrad je však staršího založení. Kolem r. 1400 opevněn, r. 1424 dobyt Albrechtem Rakouským, pobořen a již nikdy neobnoven.

Horní hrad v Otaslavicích vznikl kolem roku 1330 za Alšíka z Otaslavic, r. 1353 písemně zmiňován, zničen asi r. 1423 husity, r. 1492 se již uvádí jako pustý. Zbytky hradu se nacházejí v místní zástavbě, dochována hradní studna a sklepení.

Lokalita románskeho kostola v obci Otrhánky z prelomu 11. a 12. storočia, ktorá sa nachádza na mieste zaniknutej opevnenej dediny. Počas husitských bojov sa lokalita v okolí kostola využívala ako bratrícky tábor. Valy po opevnení sú dodnes veľmi zreteľné v okolí kostola.