Výsledky hledání míst

Meditační křížová cesta s 14 zastaveními a 17 obrazy Bedřišky Znojemské byla instalována v bývalém ovocném sadu na pozemku galeristy Petra Vystrčila v létě 2011. Doplňuje ji v úvodu prodejní galerie.

Meditační zahrada s Památníkem obětem zla v plzeňských Doudlevcích vznikla v letech 1961-1991 z někdejšího ovocného sadu politického vězně Luboše Hrušky. V r. 1995 doplněna o kapli sv. Maxmiliána Kolbeho. Od té doby zároveň ve správě biskupství plzeňského a zpřístupněna veřejnosti.

Mešita Haydara Paši, původně gotický kostel sv. Kateřiny ze 14. století s hrobkou této světice. Po dobytí Kypru Osmany v r. 1570 přeměněn na mešitu a doplněn o vysoký minaret. Dnes slouží jako galerie.

Isfahánská mešita Jameh z roku 771. Mešita je velká, sborové mešita. Jedna z nejstarších mešit v Íránu. Komplex má rozlohu 20 000 m2. Dvojité skořepinové žebrované kopule představují architektonickou inovaci. Obsahuje pozoruhodné ozdobné detaily. Je na seznamu světového dědictví UNESCO.

Mešita šejcha Lutfulláha je mistrovské dílo íránské architektury. Stavba zahájena r. 1603, dokončena r. 1619. Mešita určena jen pro členy královského rodu, proto nemá žádné minarety a je menší. Šáh Réza Pahlavi nechal mešitu přestavět a opravit r. 1920.

Velká mešita postavena roku 1179. Některé části mešity byly v průběhu let zbořeny a přestavěny. Mešita je jednoduchá monumentální stavba s prostorným čtvercovým interiérem. Interiér osvětluje dvacet šest oken. Mešita má velké čtvercové nádvoří.

Hurghada je město a přístav na pobřeží Rudého moře. Staré město je El Dahar a moderní El Kawsar. Ve čtvrti Dahar ční úzké minarety nejstarší mešity ve městě. Také je zde nejstarší mešita v Hurghadě. U přístavu New Marina se tyčí věže mešity El Mina Masjid.

V horní severní části náměstí stojí děkanský kostel ze 14. století. Na jeho místě se předpokládá nejstarší sakrální stavba města Chomutova. Ke kostelu přiléhá městská věž z přelomu 15. a 16. století. Věž dostala současnou podobu v letech 1873 - 1874

Barokní městská věžovitá zděná zvonice bez přímé vazby na existující či zaniklý kostel postavená v polovině 18. století. Od farního kostela svatého Apolináře je vzdálena asi 300 m.

Městský chudobinec, založen r. 1414 Ctiborem (či Stiborem) z Beckova. Přestavěn r. 1640 a upraven v 2. polovině 19. století. Kaple sv. Alžběty zaklenuta pozdně renesančními klenbami. Nejstarší dosud fungující sociální zařízení na Slovensku.

Městský hřbitov z roku 1900. Vstup tvořen bránou se třemi oblouky a sochou anděla. Pozoruhodné hřbitovní arkády z let 1902-07 od arch. Čeňka Venclíka.

Nynější městský hřbitov byl založen r. 1888 a v r. 1893 na něm bylo zřízeno samostatné židovské oddělení. Vstupu vévodí kopie barokního díla Plačící žena, které vytvořil Matyáš Bernard Braun r. 1730 jako náhrobek své tchyně. Hřbitov je díky vysoce hodnotné výzdobě od r. 1958 kulturní památkou.

Hřbitov nově vzniklého města byl zřízen roku 1530 pod kostelem Všech svatých (viz heslo). Z té doby zřejmě pochází zejména jihozápadní část ohradní zdi. Ve výklenkové kapli u vstupu byla původně umístěna skupina Kalvarie (dnes v kostele). Jihovýchodní novější část hřbitova je zřejmě evangelická.

Hřbitov za jižním okrajem Brtnice založen kolem barokní kaple sv. Floriána po zrušení pův. hřbitova u kostela sv. Jakuba uvnitř městské zástavby. V pol. 19. stol. rozšířen o tzv. horní hřbitov na opačné straně ulice. Hrobky svých rodičů na dolním hřbitově navrhl významný architekt Josef Hoffmann.

První zpráva o městském špitálu je z roku 1351. Špitální kostel vznikl před polovinou 14. století a je spojován s kamenickou hutí oseckého cisterciáckého kláštera. Špitál zbarokizován kolem r. 1723.