Výsledky hledání míst

Kostel s okolním hřbitovem představuje nejstarší stavbu ve Svitavách.

Původně románský kostel sv. Jana Křtitele postaven před r. 1200. Přestavěn pozdně goticky na konci 15. či poč. 16. stol. a barokně r. 1739 a zasvěcený sv. Jiljí. Roku 1852 byla zvýšena věž.

Stavba kostela datována k roku 1669. V roce 1760 stavební úpravy, které pokračovaly v letech 1763 a 1861. Celková rekonstrukce proběhla v nedávné době a dokončuje se v roce 2006.

Z pozdně románského kostela připomínaného r. 1298 dochováno pouze obvodové zdivo lodi a severní zeď odsazeného presbytáře. Původní presbytář byl ve 2. pol. 14. stol. nahrazen nynějším a roku 1867 byl kostel zvětšen přístavbou v západní části.

Moderní kostel v Křelově byl postaven v letech 1991–3 podle projektu Jerzyho Pekaly na místě barokní stavby, zdemolované roku 1963 kvůli závažným statickým poruchám a zanedbané údržbě.

Kostel byl vystavěn někdy v 90. letech 13. století. Kostel má gotickou podobu a v průběhu let mu byla několikrát měněna podoba. Poslední přestavba proběhla v roce 1866 kdy byla kostelu navrácena gotická podoba.

Základy kostela pocházejí ze 14. století. Postupně byl dostavován a byla mu dána barokní podoba.

Barokní kostel sv. Jiljí stojící na místě pozdně románského kostela z 1. pol. 13. století, byl barokně přestavěn ve 2. pol. 18. století, kdy dostal svou dnešní podobu. Stavba obsahuje hodnotnou figurální výzdobu, oltář a křtitelnici.

Farní kostel v Moravských Budějovicích sestává z pozdně románského jádra z I. poloviny 13. století, postupně obestavěného a mladšími částmi, jejichž datace je dosud nejasná. Přístavby a úpravy probíhaly od 14. do počátku 20. století.

Původně pozdně románský kostel sv. Jiljí byl l. 1609–1614 upraven renesančně, 1718–19 upraven barokně, po požáru roku 1794 rozšířen a v 19. stol. upraven klasicistně. Nedochoval se žádný původní mobliliář, zachovaná barokní freska nad kaplí P. Marie.

Klasicistní kostel byl postaven v letech 1788-1791 a slavnostně vysvěcen byl 9.12.1792. V interiéru jsou vyřezávané barokní lavice, plastická výzdoba od sochaře Ondřeje Schwiegela, oltářní obrazy od Johanna Nep. Höfflera. U kostela stojí fara, zmiňovaná již r. 1325.

Klasicistní kostel byl postaven původně v gotickém stylu před r. 1398. R. 1748 byl zničen velkým požárem. V l. 1806-1807 byl přestavěn v klasicistním stylu (arch. Johann Zessl). Kolem kostela a zaniklého hřbitova je původní gotické opevnění. Po přestavbě je kostel netradičně orientován na sever.

Barokní kostel z r. 1732 v místě středověkého předchůdce, upravován r. 1861-2 (klenby). Neorientovaná stavba na půdorysu řeckého kříže s obdélnou lodí a bočními kaplemi, nízkou věží s cibulovitou bání a bohatě zdobeným průčelím s volutovým štítem. V interiéru mramorový znakový náhrobník z r. 1562.

Kostel sv. Jiljí pochází buď z 2. pol. 14. stol. nebo z 15. stol. Do historického jádra kostela patří hranolovitá věž, obvodové zdivo lodi a křížově zaklenuté kněžiště. Po požáru v r. 1787 barokizován. Před kostelem stojí pískovcový kříž s reliéfem Krista a socha sv. Josefa s Jezulátkem.

Původně gotická kaple připomínána roku 1361, později kostel. Četné přestavby, zejména na poč. 17. století po velkém požáru. Orientovaná stavba s dlouhou obdélnou lodí a polygonálním závěrem, za ním hranolová věž s jehlancovou střechou. Mobiliář převážně barokní, na vnější zdi renesanční náhrobníky.