Výsledky hledání míst

Kostel se v Račiněvsi poprvé připomíná roku 1371, současná podoba pochází z poslední čtvrtiny 15. století. Hranolová věž v ose západního průčelí přistavěna 1870. Obklopen bývalým hřbitovem, vzhledem k okolní zástavbě a minimálnímu využití téměř nepřístupný.

Areál kostela sv. Havla s márnicí, litinovým křížem a ohradní zdí. Kostel se západní hranolovou věží, obdélnou lodí a s pravoúhlým presbytářem s okosenými nárožími. Fasáda s jednodušším barokním tvaroslovím. Pozdně barokní kostel z roku 1783 se starší věží.

Gotický kostel byl postaven asi ve druhé polovině 14. století na místě starší stavby. V r. 1636 kostelík vyhořel. Při následné obnově byl obehnán zdí s renesanční zvonicí. V letech 1708 a 1796 chrám poškodil požár. Slouží jako římskokatolický farní kostel.

Kostel sv. Havla v Sulkovci je bezvěžová pozdně barokní stavba z r. 1736. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je památkově chráněn společně s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého, která stojí před ním.

Areál s kostelem, ohradní zdí, kamenným křížem a 16 litinovými kříži. Původně gotický kostel prvně zmíněn r. 1352, přestavěn barokně v 17. stol., poslední úprava v r. 1908. Jednolodní stavba na obdélném půdorysu s užším pravoúhlým presbytářem s opěráky, obdélnou sakristií a hranolovou věží.

Starobylý kostel sv. Havla gotického původu z počátku 14. stol. na místě starší stavby. Loď a věž má renesanční zdivo, barokně upravován v 18. stol. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami, které zajišťuje farnost Chrast u Chrudimi.

Kostel sv. Havla opata gotického původu z r. 1330 později zbarokizován, věž o výšce 27 metrů přistavěna během přestavby v letech 1840-1844, současná podoba z r. 1890. Poslední rekonstrukce v letech 2000-2002. Nyní filiální kostel ve farnosti Smečno.

Funkcionalistická budova Jubilejní Masarykovy základní školy z roku 1930 navržená vynikajícím meziválečným architektem Milošem Lamlem. Po ukončení školní výuky v roce 2008 sídlí v budově od roku 2013 Muzeum Drahanské vrchoviny a vzdělávací centrum TGM.

Modernistický evangelický kostel od Leopolda Bauera z let 1933–38 s železobetonovým skeletem na půdorysu zdvojeného kříže. Po postavení sloužil jako skladiště, vysvěcen až r. 1993.

Podle legendy byl chrám založen kolem r. 1200 sv. Hedvikou. První zmínka je z r. 1240. V r. 1754 byl starý gotický kostel z poloviny 15. století částečně zbořen a barokně přestavěn. Dne 16. října 1756 slavnostně vysvěcen.

Kostel v Krásném Lese je jedním z příkladů raně gotické sakrální architektury na Frýdlantsku. Z původní stavby je dochována téměř čtvercová loď, ke které se na východě připojuje lichoběžníkový presbytář s nízkou sakristií. Současný vnější vzhled a věž kostela jsou výsledkem přestaveb v 18. století.

Gotický kostel, který prošel po rozsáhlém požáru renesanční úpravou. Kostel je trojlodní, dominantu tvoří oltář sv. Ignáce.

Farní kostel sv. Ignáce z Loyoly na Borové byl postaven r. 1673 nákladem hr. F.E. z Oppersdorfu. Při kostele zřízeno centrum jezuitů, kteří měli za úkol rekatolizovat okolí. Farnost na Borové byla zřízena až v r. 1785. Od r. 2000 kulturní památka.

Kostel sv. Isidora v Nových Losinách je klasicistní, původně barokní stavba z let 1819-1821, která vznikla přestavbou kaple z let 1711-1714. Jde o jednolodní kostel s vysokou věží, zasazený do údolní krajiny Jeseníků.

Barokní filiální kostel sv. Isidora vznikl v letech 1739-1741 rozšiřující přestavbou starší kaple. K přestavbě velmi přispěl tehdejší farář Jakub Hlávka a následující Franz von Tannenberg. Kostel je nazýván zimní, protože se v něm dříve mše sloužily pouze v zimě.