Výsledky hledání míst

R. 1856 vystavěna kaple, přestavěna r. 1873 na kostel. Velká přestavba v roce 1971. Ve zvonici dva zvony, pořízené z darů věřících. Filiální kostel je obdélný, s hranolovou věží nad průčelím a sakristií v ose. Zvláštností je, že je v majetku obce.

První písemná zmínka o farnosti pochází z r. 1784. Současný novogotický farní kostel sv. Floriána byl dokončen v r. 1859, snad na místě původní barokní kaple z 2. poloviny 18. století. Na počátku 20. století byly do oken instalovány barevné vitráže.

Římskokatolický kostel sv. Floriána v Kuchařovicích byl postaven v letech 1931-1932 na místě zchátralé zvonice, opraven r. 2007. Nyní filiální kostel ve farnosti Přímětice s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Kostel z r. 1848 na místě kostela, který r.1808 vyhořel. Centrální osmibokou stavbu ve stylu přechodu od baroka ke klasicismu kryje nízká báň s lucernou. Na hlavním oltáři je socha sv. Floriána z poloviny 18. století, ostatní vybavení je z 19. století. Od května 1958 je kostel kulturní památkou.

Novogotická stavba z let. 1886–87 z režného zdiva, vysvěcená v r. 1893. Nahradila starší dřevěný kostel sv. Máří Magdaleny ze 14. století.

Farní, původně gotický, kostel, připomínán r. 1352. Za vlastnictví řádu křížovníků v l. 1685–88 byl přestavěn barokně. Opravován byl v l. 1906, 1958, 1993–94. Na hřbitově márnice z 18. stol. s nástropním obrazem Posledního soudu.

Kostel byl vystavěn v letech 1838–1841. Budova je obdélná, sálová s hranolovou věží nad vstupním průčelím.

Farní kostel někdejší samostatné obce Šumburk nad Desnou byl postaven v letech 1898–1900 podle projektu stavitele Karla Pekárka. Novogotická stavba s vysokou věží dominuje centru dnešního Tanvaldu.

Gotický kostel se prvně připomíná v roce 1394. Roku 1569 byl zbořen a na jeho místě postaven kostel renesanční. Roku 1829 a 1853 proběhly úpravy kostela. V roce 1990 byly vysvěceny dva nové zvony, František a Marie.

Kostel sv. Františka Serafínského byl postaven až v 19. století v empírovém stylu v blízkosti loretánské kaple, která do té doby byla poutním místem. Vlastní kaple se nachází na severní straně kostelní lodě.

Přesné staří kostela není známo, dle presbytáře v podobě apsidy je považován za původně románský. Poprvé je uváděn jako farní roku 1364. V roce 1797 byl kostel barokně přestavěn arcibiskupem Salmem. Do nynější podoby upraven architektem J. Stibralem r. 1898. Kolem kostela býval do roku 1810 hřbitov.

Kostel byl postaven v l. 1590-1593 (stavitelem pravděpodobně Baltassare Maggi) jako bratrský. R. 1643 věnován piaristům, kteří jej v l. 1682-87 přestavěli v raně barokním stylu (arch. G. P. Tencalla). R. 1739 poškozen požárem, poté nově zařízen. Monumentální brána z r. 1757 (F. A. Grimm, V. Böhm).

Hřbitovní kostelík sv. Františa Serafinského byl postaven v roce 1622 spolu s novým příborským hřbitovem. V roce 1994 celkově opraven.

Barokní kostel byl vybudován v l. 1715-1716 přestavbou původní gotické kaple. Přestavbu inicioval olomoucký hejtman Rudolf Kryštof Přemysl z Wittenu. R. 1817 byl kostel znovu stavebně upravován. Architektonickou zajímavostí je tribuna nad varhanní kruchtou.

Románský kostel z 2. pol. 12. stol. přestavěný barokně (1751-57) a neoslohově (1840,1860). Obdélná jednolodní stavba s hranolovou věží v čele. Loď členěna polopilíři s pilastry na tři přibližně čtvercové prostory. Na severu drobná čtvercová sakristie.