Výsledky hledání míst

Zaniklá vodní tvrz v Malměřicích pocházela pravděpodobně ze 14. století a v písemných pramenech o ní není žádná zmínka. Ves je poprvé zmíněna roku 1240, ale tvrz byla objevena teprve v roce 2017 mladým podbořanským archeologem Mgr. Vojtěchem Peksou.

Rekonstruovaná dvoupatrová budova nejmladší bezenské tvrze, postavené Bzenskými z Prorubě kolem roku 1600, využívaná jako sýpka a sklad. Dochován renesanční portál s erbem stavitelů a letopočtem 1605 a zbytky sgrafit, v interiéru trámové stropy.

Tvrz postavili patrně v 2. pol. 14. stol. měšťané Martin Puš a František Glyser. R. 1412 byla v majetku Jindřicha Rohlíka z Trhlavy. R. 1557 v majetku Říčanských z Říčan. R. 1583 koupena Janem Vchynským ze Vchynic a r. 1637 prodána Šternberkům již pustá, později v 17. stol. opravena na sýpku a byty.

Zaniklá gotická tvrz z počátku 14. století. Sídlo zakladatele starého českého rodu Malovců z Malovic: Bohuslava - Bohuslaus de Malowitz; patřil k nejvíce rozvětveným rodům v českých zemích. Stála v místech dnešních domů č. p. 10 a 11. Poslední zmínka o ní je z roku 1597.

Malotřebešovská tvrz, jež byla vybudována z kamene o dvou patrech, byla poprvé zmíněna v r. 1571, ale již v průběhu 17. století začala být postupně likvidována a přestavována na poplužní dvůr, který se v zdevastovaném stavu dochoval dodnes.

Zřícenina tvrze z 2. pol. 13. stol. R. 1318 se zmiňuje Beneš z Martinic. Po požáru na konci 14. stol. byla tvrz přestavěna a rozšířena, v držení rodu až do konce 15. stol. Poté připojena k panství Vrchotových Janovic a r. 1549 se uvádí pustá. V 19. stol. z velké části rozebrána na stavební materiál.

Pozůstatek drobného panského sídla zaniklé vsi Mastnice. Tvrz se vsí zmiňována kol. r. 1400, roku 1487 uváděna jako pustá. Tvrziště s jádrem o průměru 18 m, bez stop zástavby.

Zaniklá tvrz byla postavena patrně někdy před r. 1203 za Štěpána z Medlova. V majetku pánů z Medlova, poté jevišovické větve pánů z Kunštátu, přímo zmiňována r. 1358, r. 1447 připadla klášteru v Dolních Kounicích. Poté zanikla. Stávala před severní částí kostela sv. Bartoloměje.

Zaniklá tvrz. Měšetice se prvně zmiňují r. 1350, jméno je pravděpodobně odvozeno z osobního jména Měšata. Ze zdejších pánů se přímo zmiňují r. 1350 Ješek, r. 1392 Přibík a po něm Mikuláš. Rod držel tvrz do 2. pol. 15. stol., někdy potom byla tvrz opuštěna a zanikla.

Dobře patrné tvrziště se zaniklou vsí na výběžku vybíhajícím do údolí přítoku rybníka. První zmínka je z let 1210 a 1237. Od 14. stol. v držení pánů z Mezilesic, kteří žijí ještě počátkem 17. stol, ačkoliv panství vlastní jen do r. 1450. Ves se uvádí r. 1497 jako pustá, r. 1531 je pustá i tvrz.

Gotická tvrz ze 14. století. Poprvé připomínaná v letech 1322-1359 za Jeníka z Mezimostí. Od poč. 15. stol. v majetku Rožmberků, zboží připojeno k třeboňskému panství. Malá, nevyužívaná tvrz brzy zanikla. V roce 1465 při prodeji dvora Janem z Rožmberka si Jan vyhrazuje kopec, "kdež jest tvrz byla".

Velmi dobře dochované tvrziště o průměru cca 20 metrů jednoduché podoby na jihozápadním konci obce, patrně ze 14. století.

Pův. gotická tvrz přestavěná renesančně, 1. zmínka z r. 1597. V této podobě se zachovala dodnes s rozlehlým hospodářským areálem v jihozápadní části vesnice. Tvrz půdorysu dvou čtverhranných budov, v níž se zachovalo torzo středověkého objektu a valeně zaklenuté místnosti včetně černé kuchyně.

Tvrziště vzniklé v 15. století na místě velkomoravského kostela v poloze „Kostelisko“. Robusní rotunda byla použita jako věž nové tvrze. Při nepokojích po smrti českého krále Albrechta I. v r. 1439 zde došlo dle četných nálezů šipek k intenzivním bojům.

První zpráva o tvrzi je z r. 1415, kdy byl majitelem obce Machek z Milčevse. Ve třicetileté válce byla Milčeves i s tvrzí a dvorem vypálena Švédy (1637 a 1647). Černínové z Chudenic už tvrz neobnovili. Zřítila se v 80. letech 20. stol.