Výsledky hledání míst

Kostel pochází z 11. století, přestavěn byl ve 3. čtvrtině 12. století a kompletně obnoven byl v roce 1601.

Na místě údajné velkomoravské stavby (snad dřevěné) byl na Práchni postaven raně gotický zděný kostel, opatřený při stavbě sousedního hradu v první třetině 14. stol. novým presbytářem. Loď barokně upravována, regotisován 1859. Obklopen hřbitovem.

Bývalý farní kostel zaniklé vsi Mury na ostrově svatého Klimenta, založený kolem poloviny 12. století, upravovaný goticky a barokně. Po zrušení za Josefa II. prodán do soukromého majetku a změněn na obytný dům.

Kostel byl postaven v 9. stol. jako součást velkomoravského hradiska (pobývali zde sv. Cyril a Metoděj). V 10. stol. bylo hradisko opuštěno. R. 1358 dal markrabě moravský Jan Jindřich horu augustiniánům, ti zde postavili kapli a klášter. R. 1421 vše zničeno husity. R. 1863 postavena dřevěná kaple.

Původně zřejmě románský venkovský kostelík, poprvé připomínán 1234. Úpravy 1311, 1659–77 (po švédském vypálení 1639) a 1899 (nová loď). Hřbitov sloužil do roku 1886, dnes většina náhrobků zanikla.

Raně gotický kostel z prvé poloviny 13. století (portál datován mezi 1240 až 1250), barokně přestavěn v letech 1724–1726. Ve vybavení gotická madona z doby kolem r. 1450.

Orientovaný románský kostel z poloviny 13. století, věž přistavěna v polovině 16. století. V letech 1802 a 1844 přistavena sakristie. Na věži dva gotické zvony z 15. století.

Původní kostel (podle zasvěcení snad románský) je poprvé připomínán r. 1354, zbořen r. 1770. V letech 1771–74 ho nahradila pozdně barokní novostavba podle plánu Leopolda Vávry. Po roce 1945 zchátrala, dnes probíhá obnova. Obklopen bývalým hřbitovem.

Barokní kostel sv. Klimenta nahradil r. 1740 starou gotickou, částečně dřevěnou stavbu asi ze 13. stol. Má bohatou štukovou výzdobu klenby a hodnotné rokokové vybavení vesměs z doby stavby. Hřbitov kolem farního kostela zrušen, zachována hrobka Löwensteinů z r. 1936 s podzemní kryptou.

Původně snad románsko-gotický kostel, připomínaný ve II. polovině 14. století, měl zřejmě staršího předchůdce. Barokní úpravy 1691, 1761. Věž přistavěna 1781, 1879 regotisace. Obklopen hřbitovem, v posledních letech opakovaně vykraden, bez využití.

Kostel sv. Klimenta je pozdně románskou stavbou, později barokně přestavěnou. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Společně s kamenným křížem z r. 1797, stojícím u jeho boku, je od r. 1958 chráněn jako kulturní památka. Patří k nejstarším kostelům v oblasti.

První farní kostel zde vznikl kolem poloviny 14. století. V 1. polovině 17. století byl přestavěn renesančně a mezi lety 1735-1754 barokně. K opuštění areálu došlo před rokem 1880. Záchrana byla zahájena roku 1998 projektem Dubova colonorum.

Kostel se zde prvně připomíná v r. 1577. Na základech staršího chrámu nechal nitranský biskup Ladislav V. Adam Erdödi postavit nový barokní kostel dokončený v r. 1735. Později byl ještě několikrát přestavován a upravován. Koncem 2. světové války značně poškozen.

Barokní kostel z let 1764-1768 na místě kaple z r. 1687. Součást objektu tvoří od r. 1864 bývalý městský špitál.

Kostel z počátku 15. století je dodnes dokladem úzkých vazeb Žitavy na české prostředí. Jeho architektura vychází ze současných děl parléřovské huti. Poškozen za třicetileté války, obnoven po 1651. Po roce 1945 zchátral, v letech 1996–99 obnoven jako výstavní síň Velkého postního plátna.