Výsledky hledání míst

Kostel se ve Slupi připomíná prvně roku 1228. Současná stavba pozdně gotická z konce 15. století, upravovaná barokně v 17. stol. a klasicistně 1845. Fungující farnost. Na hlavním oltáři uctívaná mariánská socha z 15. stol., od 17. stol. k ní poutě.

Kostel Jména Panny Marie na Rejvízu pochází z let 1808-1809. Vznikl formou sbírky na podnět jesenického (frývaldovského) děkana a biskupského komisaře Johanna Rothera.

Poutní kostel byl postaven jako část celého sakrálního areálu v l. 1730–1733 na popud opata Mariana Hermanna. R. 1733 sem byl slavnostně umístěn gotický obraz Panny Marie Sepekovské a kostel byl vysvěcen. Interiér vyzdoben freskami (P. Siard Nosecký). V l. 1733–67 byl přistavěn ambit se 4 kaplemi.

Nejstarší zmínka o kostele v Orešanech je z r. 1390. Současný farní kostel založil v r. 1758 hrabě Juraj Erdödy. V 1. polovině 19. století proběhla rozsáhlejší přestavba, při které se změnilo patrocinium. Po dokončení věže v r. 1859 byl r. 1861 kostel nově vysvěcen.

Raně barokní kostel Jména Panny Marie byl postaven pravděpodobně v roce 1637. Roku 1737 byla přestavěna loď kostela a postavena věž. Původně šlo o filiální kostel farnosti Petrovice, od roku 1857 samostatná farnost.

Kostel byl postaven v l. 1718-1750 (náhradou za dva starší kostely) díky fin. daru Zuzany Kateřiny L. z Dietrichsteina. Poutní areál navrhl architekt Jan Blažej Santini. R. 1844 kostel částečně vyhořel. R. 1945 byl při výbuchu poškozen, poté opraven. V l. 1974-1992 prošel kostel velkou rekonstrukcí.

Jednolodní gotický kostel, pravděpodobně z druhé poloviny 14. století, jako farní uváděn roku 1384, zbarokizován a novogoticky přestavěn v roce 1908. Dochovaly se některé gotické prvky, včetně kamenné křtitelnice a zabílených fresek.

Kostel Krista Dobrého pastýře ve Zdobnici postaven v l. 1788–1789 Josefem Schubertem z Černíkovic, snad podle návrhu od Františka Kermera.

Jednolodní bezslohová stavba se zvonicovou věží. Iniciativa pro založení kostela byla ustanovena již v r. 1911. Kostel Krista Krále sám byl vystavěn v l. 1928–29. Samostatná farnost vznikla r. 1931.

Sbor německé evangelické církve, ustavený ve Frýdlantě roku 1883, si postavil v letech 1902–04 podle projektu bonnského architekta Julia Rolffse kostel ve formách gotizující secese, doplněný roku 1912 farou od stejného autora. Areál po roce 1945 připadl církvi Československé husitské.

Hřbitovní kostel na bývalém Pražském (Malém) předměstí Loun byl postaven v 15. století. Věž byla zvýšena 1612, kostel opraven po saském vpádu 1631. Důkladnou opravu provedl 1913 zdejší rodák Kamil Hilbert.

V letech 1902-1903 byl podle návrhu Bernarda Nimptsche v místech starého špitálního kostela postaven novogotický evangelický chrám. Po r. 1945 přešel pod správu římskokatolické církve. V r. 1998 byl chrám rozšířen. Od r. 2009 památkově chráněn.

Kostel Nalezení a povýšení svatého Kříže přilehá k zámku a parku,spolu tvoří dominantu obce. Původně byl zámeckou kaplí, v r. 1794 byl přestavěn na samostatný barokní kostel. Ve zdi vedle vchodu do kostela je vsazen smírčí kříž. Kostel ani zámek není volně přístupný. Vstup je možný pouze do parku.

Barokní kostel byl postaven v l. 1702-1705 na místě původní kaple. R. 1838 byla přistavěna sakristie a r. 1859 nová věž. Zvony a varhany pocházejí ze zrušeného kostela Znojemského. Zajímavostí je pravidelný osmiúhelný půdorys kostela a otočný kříž na oltáři, který dříve stával v polích.

Kostel Nalezení sv. Kříže z let 1744–1760, autorem pravděpodobně Anselmo Lurago. Pozdně barokní kostel se dvěma věžemi a výrazným průčelím.