Výsledky hledání míst

Kostel sv. Jana Křtitele ve Vidonicích je barokní stavba z let 1732-1736 na místě staršího dřevěného. Zbudován z iniciativy kartuziánského kláštera ve Valdicích, odkud pochází i většina vybavení. Nyní filiální ve farnosti Pecka s příležitostnými bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Jednolodní orientovaný barokní hřbitovní kostel, snad z roku 1734, podle jiných zdrojů z r. 1752. V roce 1876 kostel vyhořel při požáru městečka a byl pak stavebně upraven. Památkově chráněný je od roku 1958. Výrazným stavebním prvkem je zajímavě tvarovaný vstupní portál nad dvouramenným schodištěm.

O kostele sv. Jana Křtitele v Dohaličkách jako o farním se dozvídáme již v roce 1352. Ten však byl roku 1742 nahrazen novou stavbou, jež se zřítila v roce 1888 a v letech 1894-1896 pak vyrostl současný chrám Páně.

Původně raně gotický kostel ze 13. stol., renesančně přestavěn kolem r. 1570, dále i v 17. stol. Obdélného půdorysu s užším presbytářem se sanktusníkem; na severu přístavek sakristie se severní kaplí, naproti jižní kaple s dřevěnou zvonicí a se schodištěm. U jihozápadního rohu schodiště na kruchtu.

Farní kostel sv. Jana Křtitele v Janově nad Nisou postaven v letech 1800-1811. Stavba s novorenesančními prvky v 19. stol. významně upravována, vnitřní zařízení vesměs novobarokní. Bohoslužby se tu konají vždy 3. neděli každého měsíce.

Římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele s pozdně gotickým středověkým jádrem z 2. poloviny 14. stol. Chrám z počátku plnil i obrannou funkci. Později několikrát zvýšena věž, přistavěna předsíň a sakristie.

Pův. gotický kostel sv. Jana Křtitele v Krabonoši (nyní část obce Nová Ves nad Lužnicí) ležel s celou obcí až do r. 1920 na rakouském území. Po 2. světové válce zchátral v pohraničním pásmu. Od r. 1992 památkově chráněn. Využíván jen jednou ročně o pouti.

Římskokatolický románský kostel sv. Jana Křtitele byl postaven kolem r. 1280. Zachoval se románský portál a zbytky krovu z let 1291-1292. Ve druhé polovině 14. století byl farní chrám rozsáhle přestavěn v gotickém slohu. V 17. století obehnán obrannou zdí se zvonicí. V r. 1808 přistavěna věž.

Barokní kostel z let 1721-1725; údajně rozšířený z původní kaple z roku 1670. Jednolodní stavba obdélného půdorysu s předsunutou mohutnou hranolovou věží v západním průčelí. Památkově chráněný.

Jednolodní kostel obdélného půdorysu s pětiboce uzavřeným presbytářem s opěráky a obdélnou sakristií po severní straně a s mohutnou čtyřbokou věží. Původně gotický v jádru z 2. pol. 14. století; věž upravena v 15. stol. a zvýšena r. 1779. Další úpravy v letech 1793 a 1842. Památkově chráněný.

Děkanský kostel sv. Jana Křtitele gotického původu doložen r. 1357, r. 1584 přestavěn renesančně, barokní průčelí z 1. pol. 18. stol. Od r. 1958 památkově chráněn stejně jako sousední objekty špitálu a děkanství. Pravidelné bohoslužby zajišťuje sousední farnost Smiřice.

Farní kostel sv. Jana Křtitele se vzpomíná od 13. stol. Později přistavěna renesanční věž. V 17. stol. barokně přestavěn. Po r. 1733 sloužil jako filiální. V r. 1784 byl odsvěcen a sloužil jako skladiště. Od r. 1920 nově vysvěcený chrám Mistra Jana Husa užívá Církev československá husitská.

Renesanční kostel s gotizujícími prvky (hrotitě zaklenutá okna apod.) údajně z roku 1567.

Poutní kostel na Makové Hoře postaven v letech 1719-1722 italským architektem Canevallem z podnětu Jana Felixe Chanovského-Kaselovského z Dlouhé Vsi. Vysvěcen 5. října 1723 pražským biskupem J. R. Špork.

Původně zde stávalo rozsáhlé hradiště, které se připomíná v písemných pramenech již r. 1003. Kníže Jaromír zde nechal vybudovat kapli. Na jejím místě pak byl postaven románský kostel sv. Jan Křtitele a benediktinské probošství, které bylo vypleněno husity. Kostel prošel barokní úpravou v letech 1747-1742