Výsledky hledání míst

Současný farní kostel byl postaven v letech 1753–1763 z podnětu opata Antonína Haucka, zřejmě na místě původního gotického chrámu z r. 1405. Dne 9. října 1764 jej benedikoval poslední velehradský opat Martin Filip Zury.

Současný kostel je již pátým v pořadí. Pochází z let 1755–1758. Poslední opravy proběhly ve druhé polovině 20. století. Je jeden z nejkrásnějších v okolí. Velmi prostorná klenutá kostelní loď. Uvnitř věže se nacházejí čtyři zvony.

Současný farní kostel byl vybudován v raně barokním slohu v r. 1703 pravděpodobně na místě staršího gotického chrámu. Později vyhořel a v roce 1793 byl přestavěn prakticky do současné podoby. V l. 2010-2012 proběhla rekostrukce. Ve věži je nejstarší zvon v okolí, pochází z r. 1530.

Novogotický kostel sv. Jana Křtitele v Janských Lázních postaven r. 1885 v důsledku rostoucí návštěvnosti lázní. Veškeré vnitřní vybavení pochází z doby stavby, varhany z r. 1886. Od r. 2005 kostel povýšen na farní, převzal funkci farnosti Svoboda nad Úpou.

Kostel post. kol. 1350. Přestavěn renesančně (věž, zvon dat. 1603) a barokně (1775 nová sakristie a jižní předsíň). Kostel jednolodní s věží v záp. průčelí, obdélnou lodí a čtvercovým presbytářem (dříve klenutým), od severu obd. sakristie, na jihu čtverc. předsíň. Kolem kostela hřbitov s ohradní zdí

Barokní kostel ze 17. stol. s věží vtaženou do vstupního průčelí, obdélnou lodí a trojboce zakončeným presbyteriem.

Kostel sv. Jana Křtitele ve Vysokých Popovicích románského původu doložen r. 1353, do dnešní podoby přestavěn novorománsky v letech 1882 (doplněna věž) a 1910. Je sídlem farnosti s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel vystavěn v letech 1715–1723. Mohutná jednolodní stavba zakončena hranolovitou věží s cibulovitou bání. Na střeše sanktusník. Na klenbě presbytáře i lodi fresky s výjevy ze života svatých. Kolem kostela funkční hřbitov. Vedle kostela barokní hřbitovní kaple Panny Marie Ochranitelky.

Hřbitovní kostel z 1. poloviny 13. stol., později barokně přestavěný. Po požáru v roce 1930 byl obnoven. Hodnotná stavba s kvalitní freskovou výzdobou v interiérech je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka ČR. Dnes v dobrém technickém stavu.

Původně raně gotický kostel, přestavěný v letech 1613–16. Tehdy vznikla i hřbitovní kaple a brána. Za třicetileté války byl areál změněn v opevněnou základnu Švédů. Roku 1708 přistavěna západní hranolová věž. Po roce 1945 areál zchátral, kostel nedávno opraven.

Pozdně barokní kostel z l. 1754–63 s obdélnou lodí a pravoúhlým závěrem, ke kterému přiléhá hranolová věž. Dřívější dřevěný kostel připomínán již r. 1612. U kostela se nachází hřbitov a márnice. Sochy uvnitř kostela jsou dokladem kultu českých národních světců v poněmčeném pohraničí.

Původně románský kostel, přestavěný nejprve goticky, po požáru r. 1692 barokně. Koncem 19. století zcela přestavěn neoslohově. Před hřbitovem, obklopujícím kostel, kříž z r. 1857 s reliéfy sv. Maří Magdaleny, Zmrtvýchvstání a sv. Petra.

Na místě původního kostela v letech 1723–1725 vystavěn nový kostel barokní. V současné době je kostel v havarijním stavu. Částečně propadlý strop, věž nedávno vyhořela. Interiér je prázdný a pro veřejnost zavřený.

Goticko-renesanční stavba, jejíž výstavba proběhla v první pol. 14. stol. Věž přistavěna v 15. stol. a zvýšena v 17. stol. Kostel obklopen hřbitovem dodnes funkčním. Na stěně u kazatelny náhrobní deska z poč. 17. stol.

Původně gotický kostel sv. Jana Křtitele prvně doložený r. 1448 byl v letech 1764-1766 barokně přestavěn a rozšířen. V r. 1876 proběhla další přestavba, při níž byla zvýšena věž. Kostelní zvon pochází z r. 1776. Součástí areálu je hřbitov a fara.