Výsledky hledání míst

V jádru raně gotický orientovaný jednolodní kostel s trojbokým presbytářem z konce 13. nebo z počátku 14. století, poprvé uváděný roku 1348 jako farní, náležející k Řečickému děkanátu. Přestavěn byl ve druhé polovině 16. století, a později ještě v 19. století. Památkově chráněný je od roku 1958.

Kostel má románskou loď z poč. 13. stol., presbytář je gotický z konce 13. stol., kaple sv. M. Magdaleny před r. 1497. V 18. stol. barokně upraven. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. od r. 1958 chráněnou kulturní památkou společně se zvonicí, ohradní zdí a barokní bránou.

Zachovalý, původně gotický kostel ze 14. století (loď), koncem 15. stol. přestavěn a přistavěna pozdně gotická věž s dlátkovou střechou, další přestavby v průběhu 18. - 20. stol. (kruchta, oratoř, předsíň). V interiéru hodnotné nástěnné malby sv. Kryštofa z 16. století. Přístupný v době bohoslužeb.

Kostel sv. Jakuba Většího v Tučapech je barokní stavba z let 1719-1724 na místě kostela gotického. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Budislav s bohoslužbami jen v období letního času. Kostel je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Jakuba Většího je v jádru gotická stavba, barokně přestavěná v 18. stol. Presbytář v podvěží ukrývá cenné nástěnné malby z doby kolem r. 1380. Kostel je farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Kostel sv. Jakuba Většího (Staršího) ve Velké Losenici je gotického původu s pozdějšími úpravami. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Kostel je v rámci areálu spolu s kostnicí a průchozí zvonicí v obvodní zdi chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel sv. Jakuba Většího v Hodonicích má románské jádro z 1. poloviny 13. století a přestavován byl v průběhu 16. až 18. století. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka včetně ohradní zdi s bránou.

Rozměrný novogotický kostel sv. Jakuba Většího v Konicích pochází z let 1908-1909. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Památkově chráněn byl pouze v letech 1958-1987.

Kostel sv. Jakuba Staršího v obci Černín je ojediněle dochovanou románskou stavbou z 12. stol., rozšířenou v 13. a 14. stol. a upravenou v 17. a 18. stol. Je filiálním kostelem ve farnosti Jevišovice a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Jakuba Staršího v Jakubově je románská stavba s gotickými a barokními úpravami a rekonstruovaná v 19. Století. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 společně s ohradní zdí také chráněnou kulturní památkou.

Původně románský vlastnický kostel, připomínaný po roce 1235. Později zde zřízen špitál. Zrušen 1784, přestavba na obytný dům. Obnova kostela 1935 a po povodni 2002. Do areálu lokalisována řada místních pověstí.

Jediným pozůstatkem středověké vsi Krteň je původně vlastnický kostel, postavený ve II. polovině 13. století v pozdně románském slohu. Roku 1575 získal boční loď, 1699 sakristii, 1732–34 byla zvýšena věž. Současná podoba je výsledkem novorománské přestavby roku 1890. Uvnitř gotické malby.

Barokní farní kostel s rokokovým interiérem. Postaven v l. 1763-67 na místě 24 vyhořelých stodol zdejším stavitelem N. Orlíčkem. Je na půdorysu kříže, ramena tvoří sakristie a kaple sv. Inocence.V r. 1775 kolem kostela postavena zeď s výklenkovými kaplemi křížové cesty a pilířovými branami.

Kostel svatých Jana a Pavla stojí na místě kaple stejného zasvěcení z roku 1867. Postaven byl roku 1936 a jeho hrubá stavba trvala pouhých 7 týdnů. Vysvěcen byl 2.5. 1937. Hlavní oltář se sochami Božského Srdce Páně a patronů kostela, stejně jako kazatelnu, vyřezal sochař a řezbář Bohumil Bek.

Kostel sv. Jana a Pavla v Mistrovicích je novorománská stavba z r. 1876. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Letohrad s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1998 je památkově chráněn.