Výsledky hledání míst

Původně gotický kostel ze 14. stol. Přestavba v letech 1592-1593. V r. 1795 druhá, klasicistní přestavba kostela, při níž ponechána původní věž a presbytář gotického kostela. V severní části hudební kruchta s varhanami. Kostel zapsán v seznamu kulturních památek.

Barokní farní kostel sv. Jakuba Staršího postaven na místě bývalého gotického z 2. poloviny 14. stol., který r. 1677 vyhořel. Stavba byla dokončena v r. 1705 a je dílem stavitele Filipa Spannbruckera. V letech 1850–1852 upravován vnitřek kostela, další úpravy proběhly v letech 1885 a 1915.

Původně jednolodní gotický kostel s trojboce ukončeným presbytářem z doby kol. r. 1300, hranolovou věží z r. 1695, barokní kaplí sv. Jana Nepomuckého a předsíní. Upraven koncem 15. století, r. 1710 barokně přistavěna kaple (P. I. Bayer), loď prodloužena r. 1891. Památkově chráněno.

Pozdně barokní kostel sv. Jakuba Staršího byl zbudován v letech 1771-1782 na místě již kapacitně nevyhovující gotické stavby, doložené od r. 1481. Orientovaná stavba s věží v západním průčelí je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. Jakuba Staršího v obci Bystřec je empírová stavba z let 1827-1832, do jejíhož průčelí byla začleněna zděná zvonice z r. 1779. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Pozdně barokní farní kostel sv. Jakuba Staršího s dominantní věží byl postaven v letech 1777-1779 podle projektu dietrichsteinského architekta Karla Jana Hromádka. Je dominantou obce Nikolčice a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.

Současný kostel sv. Jakuba Staršího v dominantní poloze je barokní stavba z 1. poloviny 18. století se středověkým jádrem. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Jakuba Staršího je barokní stavba z r. 1690 s úpravami z 19. století. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Pohořelice s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Farnost vznikla již kolem r. 1050. V l. 1670-1678 byl původní románsko-gotický kostel z poloviny 13. stol. barokně přestavěn. Původní zůstala věž a jádro stavby. V r. 1744 zasáhl kostelní věž požár, při němž byla zničena původní strmější a vyšší střecha věže.

Kostel sv. Jakuba Většího či Staršího byl v Omicích vybudován v románském slohu kolem roku 1200. V 17. století byl upraven barokně. Od r. 1633 filiální kostel ve farnosti Rosice u Brna. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Jakuba Staršího ve Skuhrově nad Bělou je barokní stavba z let 1715-1718, opravená r. 1832. Je kostelem filiálním ve farnosti Solnice s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Kostel sv. Jakuba St. (a sv. Filomeny od r. 1843) se prvně zmiňuje r. 1344. R. 1766 opraven, v l. 1769-71 barokně rozšířen a přistavěna nová věž (pův. přestav. na hřbit. bránu r. 1856). Kostel opravován v l. 1925, po požáru r. 1956 a v l. 2005-06. Hřbit. zeď s cenným souborem reliéfů křížové cesty.

Kostel svatého Jakuba Většího pochází asi z 16. století. V jádru pozdně gotický, s pozdějšími renesančními a barokními úpravami. Součástí je gotický žlábkový portál, v interiéru se nachází barokní obraz světce a lidová dřevořezba sv. Jiří. U kostela je barokní socha sv. Josefa s Ježíškem (1762).

Kostel byl vystavěn v letech 1726-1727 na místě bývalého gotického kostela. Do interiéru kostela jakož i do venkovních zdí byli zazděny náhrobní kameny okolních šlechtických rodů.

Kostel na místě knížecího dvorce z 11.-12.st. Zbytky v obvodové zdi. Před r. 1515 přistavěn nový presbytář zaklenutý žebrovou hvězdicovou klenbou. R.1832 vyhořel, trámový strop lodi nahrazen klenbou. Zachovaná románská věž a pozdně gotické pastoforium a malby v klenbě lodi.