Výsledky hledání míst

Původně jednolodní gotický kostel z pol. 14. stol. byl v 15. stol. pozdně goticky přestavěn a v l. 1774-1775 barokně upraven. V l. 1936-1937 výrazně rozšířen o dvě boční lodě. Hlavní oltář z r. 1637 od Tomáše Pändla. Částečně dochovány gotické fresky z 2. pol. 15. stol.

Současný pozdně barokní římskokatolický farní kostel sv. Emericha byl postaven r. 1764, pravděpodobně na místě staršího chrámu. Pod kostelem se nachází památná fara, v níž po studiích působil Andrej Kmeť.

Gotický kostel byl postaven na poč. 14. stol., zmiň. až r. 1349. R. 1835 opraven, r. 1888 pseudogot. přestavbou rozšířen (prodloužena loď, přistavěna věž). Pův. got. presbytář s pozůstatky fresek (14. stol.), gotická křtitelnice, zvony z konce 14. a 15. stol. Zařízení kostela převážně pseudogotické.

Římskokatolický kostel sv. Erharda či Erharta v Tatrovicích (Dotterwies) je gotického původu, dnešní podoba pochází z r. 1555. Byl barokizován v 18. stol. a opravován v 19., 20. i 21. stol. Nyní filiální ve farnosti Chodov bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel sv. Fabiána a Šebestiána dle pověsti založen r. 992, archeologicky doložen ve 13. stol., písemně doložen ve 14. stol. V 19. stol. starý kostel zbořen a v letech 1842–44 nahrazen klasicistní novostavbou. V interiéru je obraz od J. Hellicha.

Hřbitovní kostel sv. Fabiána a Šebestiána v Zákupech je z let 1550–1562.

První písemná zmínka o vsi pochází z r. 1355. Kostel byl postaven v letech 1848-1849 arcivévodou Ferdinandem z Este na starším základu. V r. 1864 byla zřízena fara. Prvním chvalkovickým farářem se stal ivanovický kaplan P. Michal Okáč. Před kostelem stojí empírový kříž z r. 1856.

Římskokatolický farní kostel svatého Filipa ve Vápenné je klasicistní stavba z let 1780-1781 s barokním mobiliářem a se starým hřbitovem obehnaným kamennou zdí.

Kostel sv. Filipa a Jakuba z r. 1755 na místě staršího dřevěného. Jednolodní barokní stavba s půlkruhovým závěrem, hranolovou věží nad západním průčelím a čtyřhrannou sakristií od jihu. Vyhořel r. 1954, v r. 1958 vysvěcen kostel nový, vystavěný v původní podobě. Rekonstruován v letech 1984 a 1996.

Barokní jednolodní kostel s půlkruhovým závěrem a hranolovou věží v průčelí postaven r. 1642, několikrát přestavován. Značně poškozen požárem r. 1957. Oprava trvala až do 70. let 20. století. Při ní změnila vzhled kostelní věž, která měla původně cibulovou báň. Nad hlavním portálem erby stavebníků.

Původně raně gotický kostel ze druhé pol. 13. století, přestaven ve 14. stol. (portál v jižní zdi). Zásadně přestavěn Thomassiem Rossi v renesanci, za Petra Boubínského, pána na Střele kolem roku 1580. Barokně upraven v roce 1761. V roce 1847 byla zvýšena věž, fasáda byla upravena pseudorománsky.

Římskokatolický farní kostel sv. Filipa a Jakuba od vídeňského arch. Schuellera z Brna byl vybudován na místě staršího chrámu v letech 1870–1873 v novogotickém slohu. Před kostelem stojí kamenný kříž.

Pozdně barokní hřbitovní kostel z roku 1776 je orientovaná jednolodní stavba s trojbokým závěrem a hranolovou věží v západním průčelí. Fasády jsou členěny lisenami, interiéry plochostropé, nečleněné. Rustikální hlavní oltář je z r. 1629.

Pozdně barokní kostel sv. Filipa a Jakuba byl vystavěn v letech 1773–1775. Obklopen hřbitovem. V r. 1860 povýšen na farní. Ve věži roku 1785 zavěšen zvon pocházející ze zaniklého olomouckého kostela sv. Blažeje, byl ulit roku 1547.

V dominantní poloze na hřbitově gotický kostel sv. Filipa a Jakuba, doložen r. 1352, přestavován v 18. a 19. stol. Stavba s trojbokým presbytářem a nízkou věží zevně upravena novorománsky. Oltářní obraz od Viléma Kandlera. Filiální kostel bez pravidelného využití.