Výsledky hledání míst

Barokní kostel v Řisutech u Libčevsi nahradil počátkem 18. století původní gotickou stavbu. Po roce 1945 zpustl a byl vyrabován. Na postupujícím rozpadu nic nezměnilo ani odstranění stromů z vrcholu věže a redukce vegetace na okolním bývalém hřbitově.

Jednoduchý barokní kostel postaven neznámým architektem v letech 1732–3 pro tepelské premonstráty. V červnu 1957 po zásahu bleskem vyhořel, dnes opravován občanským sdružením Cesta z města.

Barokní kostel byl postaven po r. 1755 pravděp. dle návrhu arch. Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Obraz na hlavním oltáři namaloval V. Ouředník. Kostel míval vždy tři zvony. Za války byly uschovány, r 1946 byl zpět zavěšen jen jeden zvon (druhý se ztratil, třetí rozbil). R. 2010 zavěšeny nové zvony.

Pozdně gotický kostel byl postaven v 15. století, patrně na místě starší sakrální stavby. Kostel je orientovaná jednolodní stavba s hranolovou věží nad západním průčelím, pětibokým presbytářem na východní straně s obdélnou sakristií na severní straně. Mobiliář barokní z 18. století.

Dnes již zaniklý, sedmiboký kostel sv. Blažeje, stával v prostorách Blažejského náměstí v Olomouci. Vznik se datuje k r. 1063, původně snad jako kupecký dvůr. První písemná zpráva z r. 1299. Stavba zanikla demolicí v roce 1839.

Kostel sv. Bonifáce vznikl v letech 1915–1919 v přechodném stylu mezi secesí a individuální modernou podle projektu varnsdorfského architekta Antona Möllera. Po roce 1945 chátral, od přelomu 20. a 21. století byly postupně provedeny nutné opravy, ukončeny r. 2013.

Románský kostelík s presbytářem z přelomu 12. a 13. stol, přistavěným ke starší lodi. Poprvé zmiňován v roce 1179. V 1. pol. 17. stol. zpustl. V okolí jsou dva kamenné kříže z období 10. až 12. stol.

Kostel byl původně vystavěn jako vlastnická kaple ke tvrzi ve 14. století. Opraven a přestavěn v roce 1881 J. A. Schwarzenbergem. Zachovalé gotické prvky spolu s četnými architektonickými a stavebními doplňky. Kolem hřbitov a v jeho ohradní zdi výklenková kaple sv. Jana Nep. Památkově chráněno.

Kostel založil r. 540 irský mnich svatý Brynach. Současný kostel z l. 1420-1450, věž z r. 1380. Od reformace v 1. pol. 16. stol. anglikánský, r. 1864 přestavěn. Dvojice kamenů s keltským čárkovým písmem ogham. Před kostelem vysoký keltský kříž z 10. nebo 11. stol. a tisová alej.

Kostel sv. Cecílie v Dobrém Poli je raně barokní stavbou z 50. let 17. století s pozdějšími úpravami. Je filiálním kostelem ve farnosti Březí u Mikulova s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Římskokatolický kostel sv. Cyrila a Metoděje v Lužicích je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Farnost Lužice u Hodonína je však administrována ex currendo z farnosti Prušánky.

Novogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje byl postaven roku 1877 během pouhých tří měsíců. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Vémyslice s pravidelnými bohoslužbami.

Monumentální trojlodní novogotický římskokatolický farní kostel sv. Cyrila a Metoděje byl postaven v letech 1865–1870. Objekt se dochoval téměř v původní podobě z doby své výstavby bez rušivých zásahů.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje, vybudovaný podle projektu H. Gessnera jako součást areálu zemského léčebného ústavu císaře Františka Josefa I. v Kroměříži, byl 11. července 1909 vysvěcen olomouckým arcibiskupem Františkem Saleským Bauerem.

Římskokatolický farní kostel sv. Cyrila a Metoděje byl postaven v letech 1857-1863 v novorománském slohu. Později byly k presbyteriu kostela přistavěny dvě boční přístavby.