Výsledky hledání míst

Kostel vystavěn na místě zrušeného hřbitova v letech 1726-1733. V letech 1836-1838 proběhla rekonstrukce a poslední známé stavební úpravy pak v letech 1912 a 1942.

Kostel sv. Havla vystavěn v roce 1903 podle návrhů profesora A. Čenského. Vedle kostela historicky cenná dřevěná zvonice z roku 1700.

Kostel sv. Havla vystavěn r. 1771 na základech staršího českobratrského sboru v rokokovém stylu. Před kostelem stojí barokní mariánský sloup pocházející z roku 1768 a na úrovni apsidy kostela kamenný kříž s mariánským reliéfem.

Původně románský kostel uprostřed návsi. Ze stavby z první třetiny 13. stol. zbyla věž a část obvodových zdí. V l. 1694–1711 na místě starého kostela postaven nový, položený vůči původnímu příčně. Obklopen bývalým hřbitovem, severně od něj fara.

Pozdně románský kostel na návrší nad obcí. Roku 1726 barokně upraven, naposledy opraven koncem 19. století. Plochostropý, hranolový, s trojúhelnými štíty. Hrázděná západní předsíň, na severním boku další předsíň a sakristie. Volně přístupný, zdevastovaný.

Původně snad románský kostel, uváděn v roce 1374. Přestavěn v roce 1629. Dnešní podoba pochází z přestavby v roce 1888, věž upravena v roce 1903.

Kostel sv. Havla v Podhoří vznikl jako gotický asi na přelomu 13. a 14 stol., nejpozději však ve 2. pol. 14. stol. První písemná zmínka o něm pochází z r. 1446. Před r. 1717 byla ke kostelu přistavěna věž a r. 1871 ještě nová sakristie. První ze dvou zvonů je z r. 1717, druhý byl ulit až po r. 1980.

Kostel a fara v Osvětimanech existovaly již někdy v 15. stol. Současný kostel byl vybudován za přispění Jana Dětřicha z Petřvaldu v letech 1689-1691 na místě starého dřevěného kostelíka. U kostela je fara a hřbitov.

Pův. románský kostelík s apsidou z konce 11. stol., kolem r. 1270 přístavbou zvětšen na gotický kostel dnešního rozsahu. Regotizační úpravy ze 70. let 19. stol. V presbytáři a sakristii zachovány gotické fresky z pol. 14. stol. Zařízení novogotické. Místní farnost spravována děkanstvím v Protivíně.

Areál kostela sv. Havla s márnicí, litinovým křížem a ohradní zdí. Kostel se západní hranolovou věží, obdélnou lodí a s pravoúhlým presbytářem s okosenými nárožími. Fasáda s jednodušším barokním tvaroslovím. Pozdně barokní kostel z roku 1783 se starší věží.

Barokní kostel nahradil r. 1763 gotického předchůdce, v 19. stol. upravován (hlavní portál, monumentální brána hřbitova). Po r. 1945 zpustl, dnes chátrá bez využití. Jednolodní kostel s hranolovou věží v čele, obdélným závěrem a čtyřbokými přístavky.

Gotický kostel vysvěcen r. 1313, ve 3. čtvrti 14. stol. prodloužena loď. Nejpozd. poč. 16. stol. vyhořel. Upraven roku 1521 Pernštejny. R. 1661 postavena zvonice. Koncem 19. st. novogoticky restaurován. V průčelí zazděny náhrobníky z 16.-18. stol. U kostela novorománská zvonice z let 1870–71.

Raně barokní kostelík z roku 1680 se hřbitovem a bývalou farou v dominantní poloze nad vsí. Nahradil starší objekt doložený 1354, zřejmě výrazně starší. Někdejší dřevěná zvonice zničena koncem 60. let 20. století, kostel opraven 2005–07.

Kostel se v Račiněvsi poprvé připomíná roku 1371, současná podoba pochází z poslední čtvrtiny 15. století. Hranolová věž v ose západního průčelí přistavěna 1870. Obklopen bývalým hřbitovem, vzhledem k okolní zástavbě a minimálnímu využití téměř nepřístupný.

Gotický kostel byl postaven asi ve druhé polovině 14. století na místě starší stavby. V r. 1636 kostelík vyhořel. Při následné obnově byl obehnán zdí s renesanční zvonicí. V letech 1708 a 1796 chrám poškodil požár. Slouží jako římskokatolický farní kostel.