Výsledky hledání míst

Barokní jednolodní kostel s půlkruhovým závěrem a hranolovou věží v průčelí postaven r. 1642, několikrát přestavován. Značně poškozen požárem r. 1957. Oprava trvala až do 70. let 20. století. Při ní změnila vzhled kostelní věž, která měla původně cibulovou báň. Nad hlavním portálem erby stavebníků.

Původně raně gotický kostel ze druhé pol. 13. století, přestaven ve 14. stol. (portál v jižní zdi). Zásadně přestavěn Thomassiem Rossi v renesanci, za Petra Boubínského, pána na Střele kolem roku 1580. Barokně upraven v roce 1761. V roce 1847 byla zvýšena věž, fasáda byla upravena pseudorománsky.

Kostel sv. Filipa a Jakuba gotického původu doložen r. 1352, vypálen se vsí během třicetileté války. Obnoven pozdně barokně až kolem r. 1800 s využitím staršího gotického zdiva a věže ze 16. století. Vnitřní zařízení převážně historizující z poloviny 19. století. Filiální kostel farnosti Zbiroh.

Starý gotický kostel z doby kolem r. 1300 vyhořel r. 1832. Zachovaný původní presbytář a sakristie jsou dodnes součástí novogotického kostela z r. 1836 podle projektu Bernharda Gruebera. V letech 2001-2002 byla provedena vnější obnova stavby z daru mecenáše Bohuslava Jana Horáčka.

Pozdně barokní hřbitovní kostel z roku 1776 je orientovaná jednolodní stavba s trojbokým závěrem a hranolovou věží v západním průčelí. Fasády jsou členěny lisenami, interiéry plochostropé, nečleněné. Rustikální hlavní oltář je z r. 1629.

Pozdně barokní kostel sv. Filipa a Jakuba byl vystavěn v letech 1773–1775. Obklopen hřbitovem. V r. 1860 povýšen na farní. Ve věži roku 1785 zavěšen zvon pocházející ze zaniklého olomouckého kostela sv. Blažeje, byl ulit roku 1547.

V dominantní poloze na hřbitově gotický kostel sv. Filipa a Jakuba, doložen r. 1352, přestavován v 18. a 19. stol. Stavba s trojbokým presbytářem a nízkou věží zevně upravena novorománsky. Oltářní obraz od Viléma Kandlera. Filiální kostel bez pravidelného využití.

Na místě současného kostela stál původně gotický kostel. Barokně přestavěn v l. 1720-1721. Jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží. Nad presbytářem hranolový sanktusník. Hlavní oltář vinný kmen, v jehož větvích obraz sv. Filipa a Jakuba. Památkově chráněno od r. 1958.

Barokní kostel sv. Filipa a Jakuba na hřbitově v Mlékosrbech postaven r. 1709. V r. 1818 přistavěna hrobka rodu Kinských. Novorománská přestavba r. 1882, při níž byla přistavěna věž, dala kostelu současnou podobu. Vnitřní zařízení převážně barokní z 1. pol. 18. stol.

Současný klasicistní římsko-katolický farní kostel sv. Filipa a Jakuba vznikl v l. 1785-1788 přestavbou staršího chrámu o kterou se významně zasloužil Gabriel Zerdahelyi. U kostela stojí kaple s kryptou Zerdahelyiů a fara.

Raně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba z konce 13. století, přestavěn ve 14. a 15. století. Přístavba provedena v 16. a další úpravy ve 2. polovině 18. století. Zachovány gotické fresky. Kostel patří k nejstarším na Liptově.

Římskokatolický farní kostel sv. Filipa a Jakuba od vídeňského arch. Schuellera z Brna byl vybudován na místě staršího chrámu v letech 1870–1873 v novogotickém slohu. Před kostelem stojí kamenný kříž.

Kostel sv. Filipa a Jakuba gotického původu ze 14. stol., nynější stavba barokní z 18. stol., z původní stavby zachován presbytář jako sakristie. Zařízení převážně novogotické, dochované barokní varhany z 18. stol. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. Filipa a Jakuba v Kadově je románsko-gotického původu z 13. stol. Přestavěn koncem 15. stol. a barokně upravován v 18. a 19. stol. Nyní farní s příležitostnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Filipa a Jakuba v Pavlicích vznikl r. 1835 rozšířením barokní poutní kaple z 70. let 17. století. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Společně s kaplí Božího hrobu přistavěnou k presbytáři je od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.