Výsledky hledání míst

Gotická jednolodní stavba kostela prvně doložena r. 1380, opravována kolem r. 1822, pak v letech 1909-1910 a 1992. V západním průčelí dominantní mohutná hranolová věž s dlátovou střechou opatřenou dvěma dvojramennými kříži. Filiální kostel berounské farnosti.

Do vzniku kostela stála v Polkovicích pouze zvonice. Současný novogotický kostel sv. Bartoloměje byl postaven v letech 1908-1909 původně jako farní. V kostelní věži jsou zavěšeny zvony ulité v r. 1998.

Venkovský kostel gotického původu ze 14. stol., v 17. stol. barokně opraven a rozšířen, nynější podoba z r. 1908. Zařízení novogotické. Od r. 1995 kostel a ohradní zeď okolního hřbitova v seznamu kulturních památek.

Barokní novostavba kostela sv. Bartoloměje z let 1780–1787 postavená dle projektu pražského stavitele Jana Josefa Pachnera. Stojí na místě kostela, jehož existence je doložena ve 14. století, který musel být z důvodu špatného stavu roku 1771 uzavřen a roku 1780 zbořen. Památkově chráněn od r. 1958.

Kostel snad ze 14. století byl do současné barokní podoby přestavěn v letech 1721-1725. Ve věži je zvon Panny Marie z r. 1558. Stavbu doplňuje raně barokní sloup se sochou Panny Marie z r. 1690 a budova fary.

Barokní kostel dal postavit v l. 1710–1712 hrabě Adam J. z Rottalu. Renesanční náhrobníky pánů Bedřicha a Bartoloměje ze Žerotína (1568) byly přeneseny ze starého zbořeného kostela, společně se sochami a dalším. Interiér kostela opakovaně upravován. V l. 2006–2009 instal. nové varhany (V. Smolka).

Trojlodní barokní kostel sv. Bartoloměje mezi Hlavní ulicí a náměstím. Postaven mezi léty 1665 až 1690, kdy byla ke kostelu přistavěna průčelní věž.

Původně zřejmě gotický kostel ve Spořicích stojí na ostrůvku, vytvořeném v ploše rybníka. Přístup zajišťovaly dva můstky, kdysi spalné či zvedací. Dnes je kostel ve velmi špatném stavu s četnými statickými poruchami, nepřístupný.

Zdevastovaný kostel v Přílezech pochází zřejmě z poloviny 13. stol. Původně pozdně románský, barokní úprava (okna, vnitřní výmalba, zařízení). Po roce 1945 zpustl, vnitřní zařízení zničeno. Obklopuje ho nefunkční hřbitov, západně od něj kamenná boží muka.

Postaven 1861–1864 jako novorománská cihlová trojlodní basilika s hranolovou věží v boku průčelí na vysoké kamenné terase pro teplickou evangelickou obec a lázeňské hosty augšpurské konfese, např. saského krále Bedřicha Viléma IV.

Původně románská stavba ze 12. st. se zbytky románské nástěnné malby. Z té doby pochází loď se 2 kruhovými věžemi. V r.1360 byla přistavěna gotická loď. R. 1735 byly provedeny úpravy. R. 1918 kostel vyhořel. Průběžně opravován do r. 1983.

Barokní kostel byl postaven v l. 1717-1720. Interiér kostela vyzdobil v l. 1723-1749 obrazy a freskami známý barokní malíř Jan Kryštof Handke. Údajně zázračný obraz Panny Marie Sedmibolestné byl dovezen r. 1687 z kláštera v polské Čenstochové. Kostel a bývalý hřbitov ohrazuje památkově chráněná zeď.

Kostel byl postaven v pozdně gotickém stavebním stylu koncem 15. stol. V období pozdní renesance (1580-1620) k němu byla přistavěna věž, r. 1715 barokní kaple. R. 1786 byl kostel barokně přestavěn. Další stavební úpravy byly provedeny v 2. polovině 19. století.

Goticko-renesanční trojlodní síňový kostel z let 1569–71 na návrší nad dobrovickým náměstím na místě tvrze, v jejímž areálu snad stál i jeho předchůdce. Masivní věž v ose západního průčelí (F. I. Prée) zřejmě nahradila roku 1755 dřevěnou zvonici.

Kostel byl založen r. 1332. Po husitských válkách zde byl znovu potvrzen samostatný farář až r. 1722. Kostel byl na popud faráře J. A. Horníka v l. 1731-1736 zvětšen. R. 1759 ho Marie Terezie Savojská dala opravit. Báň věže pochází z r. 1884. Jednolodní kostel má vnitřní vybavení z 18. a 19. stol.