Výsledky hledání míst

Děkanský barokní kostel sv. Ducha z let 1753-1757 nahradil starou gotickou, zřejmě ještě dřevěnou stavbu. Projektoval ho F. I. Prée nebo Ignác Palliardi. Barokní vybavení vesměs z doby stavby. Na stěnách barokní fresky Jos. Hagera z r. 1755. Na okolním býv. hřbitově barokní sochy.

Moderní kostel v sídlištní zástavbě. Má tvar elipsy a vedlejší věže (zvonice). Z českých tvůrců se na něm podíleli architekt Marek Štěpán a malíř Jakub Špaňhel. Interiér je dřevěný a vápencový. Výstavba z let 2004-2007.

Staroluteránská obec si postavila v letech 1905–06 svůj kostel v jižní části města. Stavba ve stylu nordickorománské architektury obsahuje prvky vnitřního zařízení z bývalého špitálního kostela téhož zasvěcení, který stál na dnes polské straně města.

Původně románský kostel z 13. století byl kolem r. 1400 rozšířen o gotické kněžiště a věž. Zvony pocházejí z 1. poloviny 16. století. V 18. století bohatě vybaven interiér. V kostele jsou vzácné barokní varhany z r. 1826 od Ignáce Reinolda, žáka Josefa Silberbauera ze Znojma.

Původně hřbitovní manýristický kostelík z r. 1572, zničen za švédské okupace v roce 1645. Znovu vybudován strahovskými premonstráty v r. 1661 v barokním slohu. V r. 1892 novobarokně upraven podle projektu architekta R. Völkla.

Kaple vystavěná Hyacintem, hrabětem de Villani, rokonstruována hrabětem Pachtou roku 1730. V roce 1823 nechal Jakub Veith vybudovat rodinnou hrobku a přistavět věž.

Původně jednolodní gotický kostel z pol. 14. stol. byl v 15. stol. pozdně goticky přestavěn a v l. 1774-1775 barokně upraven. V l. 1936-1937 výrazně rozšířen o dvě boční lodě. Hlavní oltář z r. 1637 od Tomáše Pändla. Částečně dochovány gotické fresky z 2. pol. 15. stol.

Současný pozdně barokní římskokatolický farní kostel sv. Emericha byl postaven r. 1764, pravděpodobně na místě staršího chrámu. Pod kostelem se nachází památná fara, v níž po studiích působil Andrej Kmeť.

Gotický kostel byl postaven na poč. 14. stol., zmiň. až r. 1349. R. 1835 opraven, r. 1888 pseudogot. přestavbou rozšířen (prodloužena loď, přistavěna věž). Pův. got. presbytář s pozůstatky fresek (14. stol.), gotická křtitelnice, zvony z konce 14. a 15. stol. Zařízení kostela převážně pseudogotické.

Římskokatolický kostel sv. Erharda či Erharta v Tatrovicích (Dotterwies) je gotického původu, dnešní podoba pochází z r. 1555. Byl barokizován v 18. stol. a opravován v 19., 20. i 21. stol. Nyní filiální ve farnosti Chodov bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel sv. Fabiána a Šebestiána dle pověsti založen r. 992, archeologicky doložen ve 13. stol., písemně doložen ve 14. stol. V 19. stol. starý kostel zbořen a v letech 1842–44 nahrazen klasicistní novostavbou. V interiéru je obraz od J. Hellicha.

Hřbitovní kostel sv. Fabiána a Šebestiána v Zákupech je z let 1550–1562.

První písemná zmínka o vsi pochází z r. 1355. Kostel byl postaven v letech 1848-1849 arcivévodou Ferdinandem z Este na starším základu. V r. 1864 byla zřízena fara. Prvním chvalkovickým farářem se stal ivanovický kaplan P. Michal Okáč. Před kostelem stojí empírový kříž z r. 1856.

Římskokatolický farní kostel svatého Filipa ve Vápenné je klasicistní stavba z let 1780-1781 s barokním mobiliářem a se starým hřbitovem obehnaným kamennou zdí.

Kostel sv. Filipa a Jakuba z r. 1755 na místě staršího dřevěného. Jednolodní barokní stavba s půlkruhovým závěrem, hranolovou věží nad západním průčelím a čtyřhrannou sakristií od jihu. Vyhořel r. 1954, v r. 1958 vysvěcen kostel nový, vystavěný v původní podobě. Rekonstruován v letech 1984 a 1996.