Výsledky hledání míst

Románský kostel dostavěný 1064 nahradila v několika etapách raně gotická stavba, k níž přiveden augustiniánský konvent. Ten zanikl během 16. stol., kostel od té doby luterský farní a hřbitovní. Barokní úpravy nevelkého rozsahu, opravy 1963 a po 1990.

V r. 1859 získal řád redemptoristů jednopodlažní zámeček, který upravil na klášter a u něj zřídil kapli. V r. 1860 byl položen základní kámen kostela sv. Alfonse a 20. srpna 1862 byl vysvěcen. Po II. světové válce byl klášter zrušen. V r. 2007 provedena oprava střechy a v r. 2013 opravena fasáda.

Kostel byl postaven v letech 1801-1802 v empírovém slohu a r. 1802 byla vedle něj vybudována fara. V r. 1840 zhotovil malíř Liechtensteinů Jan Dalinger obraz na hlavní oltář kostela. V r. 2008 byla budova fary zrekonstruována a dnes slouží jako penzion. Kostel je filiální.

Římskokatolický kostel sv. Aloise v Otnicích je novorenesanční stavba z let 1855-1858, která nahradila starší svatyně na témže místě. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Kostel založen roku 1767 a vystavěn v letech 1794–1795, v interiéru malířská výzdoba z dílny bratří Kramolínů.

Novogotický kostel byl postaven městem Šanov v l. 1862-1877 podle plánů arch. Heinricha von Ferstela, předního vídeňského architekta. Stavba filiálního kostela byla krom pozemku financována z darů a dobrovolných sbírek. Samostatným farním kostelem od r. 1892. Kostel je zasvěcen sv. Alžbětě Durynské.

Kostelík sv. Alžběty na Rybím trhu byl založen řádem něm. rytířů jako drobná got. kaple, později rozšířená. Sloužil jako hřbitovní kaple řádu. Později zbarokizován. Dnes slouží potřebám pravoslavné církve.

Jednolodní, raně gotická památka, stojící na mírném návrší ve středu obce. Podle stavebně-historického průzkumu je kostel řazen do druhé poloviny 13. století. V přízemí věže kostela se nachází portál, který je datován přibližně okolo roku 1300.

Filiální kostel byl postaven v l. 1902-1904 Gustavem Redlichem v novoklasicistním slohu. Nahradil starší, dnes již neexistující kapli, která stávala na návsi. Kostel byl slavnostně vysvěcen 6.11.1904. Před vchodem je kamenný kříž z r. 1915 a památník obětem I. světové války.

V r. 1590 byla dokončena stavba renesančního, původně evangelického kostela. V době rekatolizace se kostel stal římskokatolickým. V r. 1713 byla stavba barokně upravena. V letech 1757-1760 byl kostel obnoven po ničivém požáru.

Kostel sv. Alžběty původně renesanční vystavěný po roce 1553. Barokně přestavěn v letech 1718–1728. Velká novorománská přestavba v letech 1876-9. Při poslední přestavba v roce 1935 byl rebarokizován. Kostel jednolodní obdélná stavba s pravoúhlým presbytářem s apsidou

Římskokatolický farní kostel sv. Alžbety vznikl v letech 1243-1250. Na konci 14. století byl přestavěn v pozdně gotickém slohu. Později upraven a rozšířen renesančně a barokně.

Novostavba kostela v letech 2001-2003 nahradila zbořenou provizorní kapli stejného zasvěcení z roku 1932. Jeho loď v podobě zčásti odkrojeného bochníku chleba symbolizuje obětavost a dobročinnost sv. Alžběty, v průčelí dominuje otevřená zvonice ve tvaru otevřeného rámu završeného pozlaceným křížem.

Barokní kostel z let 1661–62 byl postaven původně jako špitální. Fara sem byla přenesena roku 1683. Součást areálu s budovou děkanství (severně) a bývalého špitálu, dnes kaplanky (jižně), kolem dvou nádvoří. Současná podoba je výsledkem úpravy podle projektu P. I. Bayera (1721).

Jednoduchý kostelík z 20. let 20. století slouží doposud nepočetné katolické obci v Českých Hamrech, nejjižnější části Vejprt na samé hranici se Saskem. Vedle něj najdeme i postsecesní pomník padlým z I. světové války.