Výsledky hledání míst

Kostel Nejsvětější Trojice v Jamném nad Orlicí je novorenesanční stavba z let 1881-1883. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Jablonné nad Orlicí s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Raně barokní kostel se zděnou zvonicí obklopený hřbitovem na pahorku nad labským údolím. Autorem snad B. Spineta. Od 19. století statické poruchy (trhliny v klenbě i zdivu), v současnosti trvale uzavřen. Koncem 80. let 20. stol. obnovena báň zvonice.

Kostel Nejsvětější Trojice z r.1270. Gotická přestavba r.1539, v l.1572-1610 renesanční. Presbytář z r.1552. Renesanční kazatelna z r.1612. Hlavní oltář pseudogotický z r.1878. Postranní oltáře barokní. V kapli Sv. Jáchyma náhrobní kameny Valdštejnů.

Jednolodní kostel v Sulejovicích s výraznou věží pochází ze závěru 14. století. Přestavby koncem 18. století, oprava v 90. letech 20. století. Zachovány četné kamenické články z doby stavby. Obklopen bývalým hřbitovem.

Kostel tvoří dominantu obce. V obci byl gotický kostel již ve 14. stol., který byl zbořen. Ke konci 19. stol. byl na jeho místě postaven nynější kostel Nejsvětější Trojice. Jedná se o pseudogotickou jednolodní stavbu obdélníkového tvaru s hranolovou věží na západním průčelí.

Gotický kostel byl postaven ve 14. stol. (zmiň. r. 1350). Opraven v l. 1675 a 1888 (přistavěna věž). V interiéru nástěnné malby z 2. pol. 14. stol., obraz světice z přel. 16. a 17. stol. či středověká křtitelnice. Pouchobradská deska (před r. 1500) od Mistra královéhrad. oltáře zapůjčena NG v Praze.

Kostel Nejsvětější Trojice s farou byl vybudován zásluhou knížete Antonína Floriána z Liechtensteinu. Stavba byla dokončena v r. 1718 a následně v letech 1768-1770 významně rozšířena ve vrcholně barokním slohu. Naposledy přestavěna v letech 1935 a 1962.

Pozdně gotický kostel byl postaven v l.1613-1615 tehdejším majitelem panství Janem Čejkou z Olbramovic pro místní evangelíky. V r. 1622, byl luteránský kostel zrušen a r. 1627 se stal kostelem hřbitovním. V r. 1735 upraven barokně.

Kostel vystavěn barokně za patronátu Jos. Max. Kinského r. 1735. Zděná, omítnutá jednolodní stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovitou věží v západním průčelí. Věž dvoustupňová s makovicí, lucernou a vysokou špicí. Hlavní oltář soudobý, kazatelna barokní. Kulturní památka od r. 1965.

Kostel přestavěn v l. 1815–16 ze starší zrušené sýpky. Jednolodní orientovaná zděná stavba s odsazeným, segmentově zaobleným presbytářem. Plochostropý interiér lodi přechází vítězným obloukem v rovněž plochostropé kněžiště. Nad průčelím hranolová věž s lucernou a makovicí.

Na hřbitově na žlutickém předměstí Hladov stával údajně nejstarší žlutický kostel, doložen je ale až koncem 16. století. V roce 1874 vyhořel a roku 1882 ho nahradil pseudorománský hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, postavený Adolfem Kiesswetterem. Po r. 1945 kostel chátral a r. 1969 byl zbořen.

Původně gotický kostel pravděpodobně ze 14. století prošel barokní přestavbou roku 1722, obnoven 1933 a v 90. letech 20. století. Obklopuje ho funkční hřbitov. Vnitřní zařízení převážně z poloviny 18. století, zachována pozdně gotická Madona (kolem roku 1520).

Raně barokní kostel, vzniklý roku 1670 zřejmě přestavbou starší kaple nejasného zasvěcení a původu. Dnešní trojlaločný závěr pochází z roku 1717. Obklopen hřbitovem s několika pozoruhodnými náhrobky a kaplí vetknutou do jižní části jeho ohradní zdi.