Výsledky hledání míst

Gotický kostel byl postaven ve 14. stol. (zmiň. r. 1350). Opraven v l. 1675 a 1888 (přistavěna věž). V interiéru nástěnné malby z 2. pol. 14. stol., obraz světice z přel. 16. a 17. stol. či středověká křtitelnice. Pouchobradská deska (před r. 1500) od Mistra královéhrad. oltáře zapůjčena NG v Praze.

Románsko-gotická jednolodní stavba z převážně kamenného zdiva. Původně zasvěcen sv. Martinu, změna svěcení v 17. stol. Hranolová věž se zvonicovým patrem postavena v r. 1600 – 4 zvony. Barokní úpravy vnitřku a změna oken r. 1700, další velká přestavba v roce 1850, věžní hodiny od r. 1908.

Venkovský barokní kostel vznikl ve Bzí v letech 1692–97 jako náhrada staršího dřevěného objektu. Tehdy zde sídlila farnost, spravující velkou část jižního podhůří Jizerských hor včetně dnešního Jablonce nad Nisou. V současnosti postupně opravován.

Pozdně gotický kostel, postaven v l.1594–1602 tehdejším majitelem Kryštofem Getengelem z Neunberku, hlavní průčelí kulisovitě předloženo r. 1713 pravděpodobně J. B. Santini-Aichlem. Poškozen r. 1798 požárem, novogotická loď postavena v l. 1838–43 podle plánů arch. Fr. Pavíčka.

Kostel z let 1888–90 od stavitele J. Neussera nahradil starší barokní kapli. Jednolodní stavba ve střídmém novoklasicistním slohu s hranolovou věží v ose hlavního průčelí stojí jižně od středu protáhlé podhorské obce, jemuž dominuje vysoká kostelní věž s jehlancovou střechou. Nedávno opraven.

Vesnice Malý Háj byla osídlena přistěhovalci z Vestfálska v 16. století. Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven prý za podpory císaře Josefa II. a vysvěcení se mu dostalo roku 1791. V devadesátých letech uplynulého století byl opraven.

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven patrně počátkem 17. století jako jednoduchá pozdně renesanční stavba. Na počátku 18. století byla přistavěna sakristie dle návrhu arch. Jana Blažeje Santiniho-Aichela s typicky prohnutou střechou a oknem ve tvaru sférického trojúhelníku.

Barokní kostel dali postavit v l. 1710-1717 na místě kostela, který vyhořel r. 1709, královéhr. biskupové Tobiáš J. Becker a Jan Adam Vratislav z Mitrovic, stavitelem byl patrně Donát Morazzi. Kostel vyhořel r. 1725 (opraven r. 1727) a znovu r. 1774, opraven v l. 1775-76. Opravován v l. 1999 a 2000.

Kostel Nejsvětější Trojice vystavěn roku 1463 v gotickém slohu. Prošel mnoha úpravami a zcela změnil svůj vzhled. V letech 1481–1945 podřízen farnosti německého řádu. Cennými památkami obrazy zejména z 15. století.

Klasicistní kostel sv. Trojice ve Všestarech stojí od r. 1842 na místě bývalého kostela z r. 1415, z něhož se zachovala věž s cimbuřím a zděnou helmicí a pozdně gotický portál. Věž nestojí v čele stavby, ale z boku uprostřed a je nejzajímavější částí kostela.

Původně gotický kostel pravděpodobně ze 14. století prošel barokní přestavbou roku 1722, obnoven 1933 a v 90. letech 20. století. Obklopuje ho funkční hřbitov. Vnitřní zařízení převážně z poloviny 18. století, zachována pozdně gotická Madona (kolem roku 1520).

Raně barokní kostel, vzniklý roku 1670 zřejmě přestavbou starší kaple nejasného zasvěcení a původu. Dnešní trojlaločný závěr pochází z roku 1717. Obklopen hřbitovem s několika pozoruhodnými náhrobky a kaplí vetknutou do jižní části jeho ohradní zdi.

Renesanční zámecký kostel z roku 1567 funkčně nahradil hradní kapli sv. Ondřeje. Sloužil jako pohřebiště Trčků z Lípy. Barokní přestavbu provedl kolem roku 1716 zřejmě G. B. Alliprandi, z té doby i většina vnitřního zařízení. Dnes hlavní svatyně města.

Klasicistní kostel byl postaven r. 1786 na místě pův. dřevěného kostela (postaven cca r. 1560, stržen r. 1785). Mobiliář je převážně klasicistní z doby vzniku kostela, doplněný koncem 19. stol. Cenný soubor barok. obrazů křížové cesty z 2. pol. 18. stol. R. 1899 vyzdoben freskami (Pavel Assmann).

Novorománský kostel byl postaven v l. 1883–1884. Se sousední kaplí sv. Františka Xaverského (1723) a hřbitovem utváří jednotný soubor. Za I. sv. války zrekvírovány kostelní zvony, vráceny r. 1997. Od r. 1994 patří kostel s kaplí mezi národní kulturní památky ČR. Před kostelem stojí kříž z r. 1884.