Výsledky hledání míst

Na místě původního, snad gotického kostela, vystavěn r. 1710 nový kostel, přestavěný počátkem 19. století. Obdélná stavba s odsazeným čtvercovým závěrem, sakristií od jihu a věží nad západním průčelím. Mobiliář soudobý, ve věži dva zvony, varhany prodány. Od roku 2012 nemovitou kulturní památkou.

Pozdně empírový kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vystavěn v l. 1852 - 54 na místě staršího dřevěného kostela z r. 1784. Štíhlá průčelní věž pochází až ze 70. let 19. století. Obdélná stavba s odsazeným pravoúhlým závěrem a vysokou hranolovou věží v průčelí nad předsíní.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z 19.století. Stojí ve středu obce. U kostela je hřbitov.

Novobarokně-secesní kostel postavený 1906–07 na místě starší svatyně. Z ní se zachovala věž u jižního průčelí. Při novostavbě (projekt G. Sachers, A. Kropf) byla obrácena orientace stavby tak, aby hlavní průčelí mířilo k hlavní silnici (k východu). V sousedství fara a rozsáhlý funkční hřbitov.

Skoro na stejném místě, kde stával původní gotický kostel, byl v letech 1704–24 vystavěn nový kostel v barokním slohu – jednolodní neorientovaná stavba s polygonálním závěrem, dvěma čtyřbokými věžemi v průčelí a příčnou lodí. Poslední opravou prošel v roce 1990.

Farní kostel někdejšího klášterního městečka Ostritz byl postaven při jeho vysazení ve 13. století. Až do roku 1784 příslušel pražskému arcibiskupství. Původně gotickou, barokně přestavěnou stavbu obklopuje bývalý hřbitov, na jeho východním okraji stojí klasicistní budova staré katolické školy.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se štíhlou hranolovou věží přisazenou k vysoké protáhlé lodi je situován na jihozápadním okraji obce. Kostel pozdně románského až raně gotického původu byl barokně upraven a je známý zdobnými varhany z r. 1703.

Původně románský kostel prošel zřejmě několika gotickými přestavbami (kolem 1390, počátek 16. století), 1736 nevýrazná barokní úprava, 1800 zvýšena věž. Neobvyklý křížově uspořádaný presbytář, síňové trojlodí se sklípkovými klenbami. Vzhledem k poloze dominuje širokému okolí.

Barokní kostel stojí na místě původního kostela, který byl postaven patrně ve 13. stol. cisterciáckými mnichy. Roku 1286 získal patronát nad kostelem řád křížovníků s červenou hvězdou. Řád nechal kostel zbourat a v l. 1721–1727 vystavěl nový barokní kostel pod vedením Jana Volfganga Braunbocka.

Novogotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie vybudován v letech 1910–1914 (vysvěcen až v říjnu 1918). Trojlodní kostel podle návrhu architekta Wenzela Mattusche je vystavěn ve tvaru kříže. Nejkrásnější stavba ve Vítkově. 28.4.1994 prohlášen za kulturní památku.

Původní románský kostel vystavěn ve 13. století. Goticky přestavěn r. 1384. Nově vystavěn r. 1606. Po požáru přestavěn v l. 1670–1678 a získal barokní podobu. Úpravami prošel v polovině 18. století, kdy byla přistavěna věž.

Na místě původního dřevěného kostela v letech 1834–1838 vystavěn kostel nový, kamenný, od r. 1898 farní. R. 1902 přistavěna nová sakristie a r. 1919 pořízeny nové varhany. Opravy kostela probíhaly v letech 1931, 1964 a po roce 2005.

Barokní, v jádru gotický kostel, prvně zmiňován r. 1270. Po požáru v r. 1541 renesančně obnoven r. 1549 Václavem z Boskovic. R. 1572 přistavěna věž. R. 1726 vyhořel, barokně přestavěn – arch. Antonio M. N. Beduzzi, částečně dle plánů D. Martinelliho. V interiéru bohatá sochařská a malířská výzdoba.

Kostel vznikl přestavbou pův. kostela nebo kaple v l. 1612–1620 na obj. Bohuše st. Kokorského z Kokor a na Laškově (pamětní deska). R. 1806 byl kostel výraznou přestavbou rozšířen. R. 1929 vyzdobil interiér akad. malíř Jano Köhler. Z mobiliáře je cenná zejm. rokoková varhanní skříň z r. 1740.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v l. 1772–1779. Až r. 1843 byla při kostele zřízena samostatná fara. Zvony byly opakovaně zrekvírovány během světových válek, r. 1973 byly odlity tři nové zvony. V průběhu let byl kostel několikrát opravován, naposledy roku 1972. R. 2000 byl nově omítnut.