Výsledky hledání míst

Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojící ve Strojeticích byl poprvé připomínán roku 1357. Pravděpodobně měl gotickou podobu, ale roku 1634 byl zničen požárem. Později v roce 1701 byl vystavěn v barokním slohu. Znovu obnoven byl roku 1834. Dnes je ve špatném stavu.

Novogotická stavba kostela Nanebevzetí Panny Marie pochází z poloviny 19. stol. Do roku 1894 byl u kostela hřbitov.

Původní gotická kaple přestavěna roku 1701 v ranně barokním stylu a povýšen na kostel farní. Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu, s věží vystavěnou nad presbytářem.

Původně románský kostel z 2. poloviny 12. století. Pozdně renesanční presbytář byl zaklenut v roce 1603 a věž zvýšena pseudorománským patrem. Zachovala se románská loď s emporou i spodní část věže.

Na místě původního gotického kostela v l. 1770–1780 postaven nový pozdně barokní kostel přestavěný r. 1856. V průčelí hranolovitá věž, jejímž podvěžím je veden hlavní vchod. Generální oprava v l. 1903–1904. Poslední opravy koncem 20. století.

Areál kostela, zděné zvonice a hřbitova, ohrazeného kamennou zdí na pahorku nad levým břehem Labe. Kostel z počátku 14. století, barokně upraven kolem roku 1700. Zvonice z roku 1833. Na hřbitově hrobka rodu Palackých, kde je pohřben zakladatel moderní české historiografie.

Původně gotický kostel ze 14. století. Poté byl roku 1555 renesančně přestavěn. Roku 1729 byl znovu přestavěn a to barokně, včetně rozšíření presbyteria a přistavění věže. V nice presbytáře socha Panny Marie, patrně od J. F. Pacáka.

Původní mariánský kostel postavený pravděpodobně v druhé pol.13. stol. První zmínka je z r. 1349. V r. 1618 byl Dobříkovským z Malejova rozšířen. V r. 1719 vyhořel i se zvonicí a byl přestavěn do dnešní podoby. V kostelu jsou fragmenty gotických kreseb z první pol. 14. stol.

Gotický kostel upravený ve III. čtvrti 14. století byl těžce poškozen za třicetileté války (oprava 1664) a zejména požárem 1874. Při obnově 1885–86 byl výrazně upraven. Následky poválečného chátrání odstranila amatérská oprava 1970–97. Obklopen hřbitovem, v jehož obvodové zdi zvonice (viz heslo).

Vrcholně gotický kostel byl v Bavorově postaven v 60.–80. letech 14. století na místě starší svatyně. Roku 1604 přistavěna velká věž, po požáru 1649 nově zaklenut (1652–54). Podle plánů J. Mockera regotizován v letech 1905–08, roku 2007 provedena velká oprava.

Jeden ze dvou netolických kostelů má pravděpodobně pozdně románské jádro z I. poloviny 13. století. Presbytář pochází z I. třetiny následujícího věku, gotický původ má kaple sv. Barbory jižně od presbytáře a krov lodi. Poničen požárem 1619, obnoven po roce 1648. Další úpravy v 18. a 19. století.

Kostel postaven r. 1818 v místě zbořené svatyně zřejmě z 13. století. Jednoduchá stavba s obdélnou lodí, odsazeným obdélným závěrem s přístavky sakristií po stranách, nad západním průčelím nízká hranolová věž. Ke kostelu vedou kryté kamenné schody. Před kostelem sochy sv. Václava a sv. Ludmily.

Původní gotický kostel ze 14. st. Pobořen za třicetileté války. Opraven a přestavěn barokně v l. 1748–1749. Pseudorenesanční přestavba v l. 1889–1892. Generální oprava a elektrifikace r. 1973. Uvnitř původní sochy zcizeny, nyní novodobé kopie.

Drobný klánovický kostelík vznikl v letech 1911-1912 jako novorománská kaple Matky Boží pro tehdejší osadu příslušnou k obci Šestajovice. S pozdějším rozvojem samostatné obce Klánovice se pak změnil na filiální mariánský kostel farnosti Jirny.

Starší gotický kostel vyhořel v r. 1805. Jeho pozůstatkem je stojící mohutná got. věž z konce 15. stol. s erbem Berků z Dubé a Lipé. Nová kostelní loď vystavěna po r. 1807 v jiné orientaci než starší loď. Trojlodní chrámová stavba s cenným interiérem, především hlavní oltář se sochami.