Výsledky hledání míst

Kaple s nástěnnými malbami tzv. Beuronské umělecké školy z let 1888–1889 v areálu teplického gymnázia, dříve exerciční středisko boromejek s obecnou školou, jeslemi, opatrovnou a dívčím penzionátem, založený v roce 1865.

Filiální dům a sirotčinec sester boromejek s kaplí sv. Karla Boromejského z let 1903- 1904. Stavba podle projektu Karla Wagnera kombinuje románské tvarosloví s ranou italskou renesancí. V interiéru se dochovala řada cenných detailů, pod výmalbou jsou pravděpodobně fresky ve stylu Beuronské školy.

Dům byl postaven v r. 1927 jako hlavní sídlo kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje. V r. 1942 ústav zabrali nacisté a v r. 1952 komunisté. Od r. 2000 slouží jako hlavní domov kongregace.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie byl postaven v historizujícím novorománském slohu v letech 1909-1924. V r. 1921 přišly do Trenčína Školní sestry de Notre Dame a začaly působit v mateřské a měšťanské škole, které vznikly u kostela.

Dvojklášter žebravých řádů byl roku 1350 založen mimo jiné pro oslabení vlivu valdenských, jichž tehdy žilo v okolí Krumlova mnoho. Fungoval 600 let, poté bez využití zchátral. V posledních letech ho postupně opravuje řád křižovníků.

Komplex barok. kostela Nanebevzetí P. Marie a sv. Maří Magdaleny s klášterem křižovníků byl vybudován na místě staršího kostela v l. 1687–1728 dle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Vyhlášené poutní místo. Bohatá, převážně barok. výzdoba i výbava, vytvořená výjimečnými umělci. Rekonstrukce v l. 2009–11.

Mateřský klášter jediného původem českého církevního řádu vznikl na staroměstském konci tehdejšího Juditina mostu v polovině 13. století. Současné převážně barokní a novobarokní stavbě dominuje kostel sv. Františka z Assisi, první velká centrální stavba českého baroku (projekt J. B. Mathey).

Areál křižovnické komendy na místě velkomoravského hradiště nad soutokem Dyje a Gránice proti znojemskému hradu. Na místě světského proboštství zřízeno v pol. 13. stol. Úpadek v 16. stol., přestavba v 17. a 18. stol. Od 1958 ve správě boromejek.

Klášter Strážců Božího hrobu na místě románského kostela z přelomu 11. a 12. stol. Vypleněn za husitských nepokojů. Obnoven barokně za účasti architekta Santiniho. Zrušen za Josefa II, prodán eráru a r. 1905 asanován. Dnes z něj zbyla jen barokní budova proboštství a kaple skrytá ve vnitrobloku.

Klášterní komplex Machairas vystavěný dle pověsti v r. 1145 dvěma poustevníky v místě, kde byla v jeskyni umístěna posvátná ikona Panny Marie, namalovaná sv. Lukášem. Kostel z let 1892-1900 je obklopen starším blokem kláštera s pitoreskními vnějšími arkýři cel a vnitřní arkádovou chodbou.

Původně pozdně románský kostel z počátku 12. století, přestavěný v 18. století. V kostele se dochovaly cenné nástěnné malby ze začátku 14. století.

Kostel z r. 1650, původně evangelíků augsburského vyznání. Po zákazu evangelické církve jej získali jezuité, v r. 1700 pak karmelitáni, kteří zde vybudovali klášter a v r. 1711 lékárnu. Od konce 18. stol. do r. 1950 zde sídlili milosrdní bratři.

Klášter s kostelem Nejsvětější Trojice vznikl pro trinitáře v letech 1741–1758 podle projektu Francesca Placidie. Pozdně barokní interiér zdobí iluzivní polychromie moravského malíře Josefa Piltze. Po zrušení trinitářů r. 1796 převzali areál roku 1812 milosrdní bratři, kteří zde provozují namocnici.

Klášter postavil řád Milosrdných bratří v l. 1662-1668. R. 1968 byl postaven chrám sv. Augustina (r. 1673 přistavěny věže; r. 1873 zvýšeny). V l. 1890-92 proběhla velká přestavba konventu a nemocnice. R. 1931 byla přistavěna nová nemocnice. R. 1948 znárodnění budov. Dodnes slouží jako nemocnice.

Klášter založen hraběnkou Marii Annou z Lichtenštejna za uzdravení jejího syna v r. 1727, dokončen r. 1759. Kostel je z let 1750-55. Na jeho výzdobě se podílel i F. A. Sebastini. Interiér kostela je jedinečnou ukázkou pozdního baroka na Moravě.