Výsledky hledání míst

Velká Skalka je nejstarší poutní místo Slovenska spojované s příchodem mnichů Ondřeje a Benedikta. Klášter, původně opatství, byl založen na místě staršího kostela roku 1224. V r. 1528 obsazen císařským vojskem a opevněn. Největšího rozkvětu dosáhl r. 1667, nyní ve zříceninách.

Klášter postavený snad již ve 12. století benediktiny z ostrovského kláštera jako filiální. Byl zničen husity na počátku roku 1421. Z kláštera se dochovaly jen výrazné terénní náznaky v blízkosti lesní cesty v býv. vojenském újezdu nad Hořejším Padrťským rybníkem.

Nejstarší funkční stavba na území Brna. Kostel z konce 12. stol., upraven v 15. a 16. stol., barokně přestavěn v 17.stol. V 20. stol. novogotická přestavba. V blízkosti archeol. stopy benediktského kláštera Na luhu, založeného r.1195 a zaniklého r.1527.

Po husitských válkách pro benediktiny postavil nový kostel na místě starší svatyně K. I. Dienzehofer, plastiky od K. J. Hiernla, malby a obrazy od V. V. Rainera, J. F. de Backera či C. D. Asama. V interiéru sochy českých světců, např. sv. Anežky.

Benediktinský klášter Altenburg se nachází nedaleko dolnorakouského okresního města Horn. Od svého vzniku r. 1144 byl několikrát zničen, ale vždy obnoven. Obnoven byl i po zrušení nacisty za 2. světové války. Krásná barokní stavba byla v poslední době obohacena o několik zahrad.

Klášter byl založen přibl. r. 1048. V l. 1721-1730 byl přestavěn (architekti G. Santini-Aichel a Ch. A. Oestl). Po násilném přebrání r. 1950 byl objekt využíván (a značně poničen) armádou. R. 1997 byla obnovena klášterní komunita. R. 2005 zde byla otevřena první část Památníku písemnictví na Moravě.

Původně gotický hrad, přestavěný ve 14. stol. na opevněný klášter benediktinů s kostelem sv. Vojtěcha. Současná podoba je výsledkem vrcholně barokní přestavby podle plánů K. I. Dienzenhofera. Objeven unikátní otisk tzv. turínského plátna z r. 1651.

Na místě dřevěného kostelíku vznikla r. 1298 trojlodní románská bazilika u proboštství benediktinů. Ve 14.stol. dostavěn got. presbytář, kaple Panny Marie a boční portál.V 18.stol. barokně upraven. R. 1978 odkryty gotické a renesanční fresky v kapli.

Klášter benediktinů zal. r. 1139 biskupem Ottou a knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Od roku 1149 patří premonstrátům. Románský kostel po požáru r. 1712 zničen. V l.1713 - 1714 postasven J. B. Santinim nový kostel ve stylu barokní gotiky.

Klášterní kostel, chlouba bývalého konventu bosých augustiniánů, z let 1642 – 1666. Na stavbě se podílel architekt Antonio de Alferi, Ital žijící v Praze. I dnes můžeme obdivovat valutový štít, se sochami sv. Augustina a jeho matky sv. Moniky.

Základem kláštera se v r. 1697 stal starý panský dům - „zámeček“. V r. 1719 byla zahájena stavba kláštera a v r. 1726 i kostela, jenž byl v r. 1739 vysvěcen. V době napoleonských válek areál sloužil jako lazaret. V r. 1821 kostel vyhořel. Později byl klášter rozparcelován a nevhodně upravován.

Kostel a klášter postavil řád augustiniánů na místě pův. dřevěné kaple. Kostel byl postaven v l. 1679-1703. Opakovaně byl opravován, naposledy v l. 1969-1980. Klášter byl postaven v l. 1679-1687 a 1705-1737. R. 1807 byl konvent zrušen a r. 1816 se sem přestěhovala škola. Dnes slouží administrativě.

Přípravy stavby zahájeny roku 1665, dokončen až roku 1702. Stavbu provázely sousedské spory s knížetem Lobkovicem a spory o autorství projektu. Přesto je jednou z nejzajímavějších staveb postavených v Praze na přelomu 17. a 18. stol.

Areál bývalého zemědělského dvora v Drastech koupily řádové sestry pro stavbu kláštera. Kromě něj je zde veřejnosti přístupná kaple sv. Terezie a zvonice. Stavba kláštera a hospodářského zázemí v roce 2025 ještě pokračuje. Při vchodu stojí Panský dům zapsaný do seznamu kulturních památek r. 1987.