
V interiéru katedrály zaujme apsidální mozaika, jíž vévodí Ježíš Kristus, po jehož stranách stojí Panna Marie a svatý Jan Křtitel. Nejdůležitějším obrazem, ačkoli snadno přehlédnutelným, je vyobrazení Panny Marie pod varhanami. Vznikl někdy na počátku 13. století. Jednoznačně nejslavnějším exponátem interiéru katedrály je krásná mramorová kazatelna vytvořena Giovannim Pisanem na začátku 14. století. Původní kazatelna byla z kostela odstraněna po požáru v roce 1595 a znovu umístěna na původní místo byla až ve 20. létech 20. století. V pravé lodi je náhrobek německého císaře Jindřicha VII., jenž byl spojencem Pisánských. Podlehl otravě z otrávené hostie, jež mu byla podána při mši.
Katedrála byla postavena na náměstí jako první. Okolní budovy byly pouze přidruženou součástí nejvyššího svatostánku. Náměstí zázraků se jakoby zásahem shůry dochovalo v celé své kráse v dobách ničivého bombardování města Pisy za druhé svět. války. Proto je dnes nejen jakýmsi válkou nedotčeným monumentem středověké krásy, ale také okouzlujícím architektonickým komplexem zcela nezapadajícím do kontextu moderního města stojícího poblíž. Poté, co pisánské válečné loďstvo zvítězilo u Sicílie nad Turky, bylo rozhodnuto o stavbě katedrály Panny Marie, neboť právě jí přisuzovali úspěchy bitvy. Toto období znamenalo také největší rozkvět Pisánské republiky, která v té době bohatla z obchodu na východě a ovládala rozsáhlé oblasti Středozemního moře. Jednalo se o období, kdy byla Pisa považována za námořní velmoc po další dvě století. Stavba katedrály byla financována právě z bohaté válečné kořisti, kterou město získalo po vítězství v námořní… číst dále