
Vnitřek katedrály Nanebevzetí Panny Marie a San Fructuse je strukturován do tří lodí a chórového kůru. Okna jsou zdobena bohatými vitrážemi, vysoké klenby pak jemnými kružbami. Interiér se vyznačuje jednotou pozdně gotického stylu s výjimkou kopule, postavené kolem roku 1630. Gotické klenby jsou vysoké 33 metrů, široké 50 metrů a 105 metrů dlouhé. Zvonice dosahuje téměř 90 metrů. Současná kamenná věž pochází z roku 1614, byla postavena po velkém požáru způsobeném bouřkou. Původní věž, zcela gotická, byla postavena z amerického mahagonu, měla pyramidovou strukturu a byla nejvyšší věží ve Španělsku. Mezi nejvýznamnější kaple patří kaple Santísimo Sacramento s Reredem, kaple San Andrés, kaple Zbožnosti a kaple Depozice s ležícím Kristem. Za povšimnutí stojí hlavní fasáda, křížové klenby, chór, hlavní oltář v barokním stylu od Sabatiniho i neoklasicky pojatý prostor za chórem od Ventury Rodrigueze. Součástí katedrály je muzeum… číst dále
V Segovii bývaly celkem tři katedrály. Nejstarší stála kolem roku 156 na březích řeky Eresmy. Druhá, Stará katedrála, se nacházela v těsné blízkosti hradu Alcázar. Nechal ji postavit Alfonso VII., byla zničena během válek comunerů a na jejím místě jsou dnes zahrady. Hned po jejím zničení rozhodl Karel I. o stavbě nové katedrály. Katedrála byla postavena rekordně rychle, za 55 let, v letech 1522–1577. Navzdory datu je postavena v pozdně gotickém slohu. Bylo velice složité nalézt architekta, který by dokázal takovou stavbu realizovat v gotickém slohu. Obyvatelé města ale trvali na tom, aby jejich katedrála byla gotická. Úkolu se nakonec zhostil stavitel Juan Gil de Hontanon a výsledkem je nádherný příklad tzv. isabelské gotiky. Segovijská katedrála se tak stala poslední velkou evropskou gotickou katedrálou. Vysvěcena byla jako Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Fructuse.
Svatý Fructus, Saint Fructus, španělsky San Fruitos, Frutos, Fructos, byl kastilský poustevník z osmého století uctívaný jako svatý. Křesťanská tradice uvádí, že měl dva sourozence, kteří se jmenovali Valentine (Valentín) a Engratia (Engracia). Všichni žili jako poustevníci na hoře v oblasti Sepúlveda. Engratia by neměla být zaměňována s portugalským mučedníkem stejného jména ze 4. století. Fructus, který se narodil v 7. století ve šlechtické rodině v Segovii, prodal po smrti svých rodičů svůj rodinný majetek a rozdal výdělky chudým. Sourozenci si přáli uniknout z města a bouřlivých dob, usadili se na skalnatém terénu poblíž vesnice Sepulveda, nyní známé jako Hoces del Duratón, kde žili odděleně od sebe v jeskyních, které jim zajišťovaly úplnou samotu. Tradice tvrdí, že Valentine a Engratia byli později umučeni kolem roku 715 postupujícími maurskými silami a že Fructus zemřel přirozenou smrtí ve stejném roce ve věku 73 let.… číst dále